Bezzuška do naší smečky naprosto dokonale zapadla a omotala si nás všechny kolem prstíku. Tazzík sice potřeboval trochu více času, ale tak s tím jsme všichni počítali, teď už by ji nevyměnil a jsou opravdu skvělí parťáci.
Jméno: Brave to Fly Verline "Bezzu"
Nick: Bezuška, Bezunka, Bezuš, Krtečková, Breberka, Cácorka, Skřítková
Datum narození: 22.5.2019 (CHS Verline, Brno)
Plemeno: Australský ovčák
Barva: Black bi (černá s bílými znaky) (rf) (T)
Pohlaví: Fena
Výška (KVH): 51 cm (bonitace), 49,5 cm (domácí)
Váha: 15 kg
Číslo čipu: 941000022670317
Matka: CIKORKA Valkar DNA-VP
Otec: Little Blue River´s MISKO-COWBOY
Rodokmen: ZDE
Obrázkový rodokmen: ZDE
Číslo zápisu: CMKU/AUO/5556/19
Ocas: Dlouhý
Chrup: Úplný, nůžkový skus
Zdraví:
DKK A/A
DLK 0/0
OCD clear (napostižena)
SA negativní (clear)
CEA +/+
PRA +/+
CMR1 +/+
HSF4 +/+
DM +/+
NCL6 +/+
HUU +/+
PCD +/+
MDR1 +/-
CD, NCL8 +/+ nebo +/- (DNA testy rodičů)
DOV prostá (ICAA>20%) (2023, MVDr. Beránek)
lokus B - přenašeč hnědé barvy
přirozeně nezkrácený ocas
Zkoušky a úspěchy:
Pasení: NHAT, HWT
Dogdancing: HtM1, DwD1, F1, MD1 - titul Master of dogdancing 1. úrovně
HtM2, DwD2, F2, MD2 - titul Master of dogdancing 2. úrovně
Dogfrisbee: Na MS 2022 skončila na celkovém 17. místě ze 75 týmů v kategorii Freestyle Open jako třetí nejlepší český tým. Byly to její celkově 3. freestylové závody a na svět se kvalifikovala ze svého prvního vystoupení na freestylovém poli po pouhých pár trénincích s kamarádkou Luckou Sch.
Jednou ausík, navždy ausík?
Možná jo :)
Tazzík mi tak moc učaroval, že jsem prostě měla jasno, že další parťák ve smečce bude také australáček. Dokonce jsem samozřejmě přesně věděla, kde budeme hledat to vyvolené zvířátko a měla jsem vytipované dvě fenky, adeptky na budoucí paní matku našeho úžasného stvoření.
A ONO TO VÁŽNĚ VYŠLO!
Věděla jsem, že chci miminko, které bude příbuzné s Tazzíčkem a tak naši smečku v červenci 2019 rozšířila jeho neteř po Cikorce Valkar. Původní plán byl rok 2020 nebo 2021, ale když ta chvíle přijde, tak to už neodložíte.
Chovatelce Alici jsem se ozvala ještě ve chvíli, kdy ještě neměla Ciki nakrytou, aby dopředu věděla, že bychom byli moc rádi, kdyby nám jednu malou ratolest svěřila. Protože se Cikince v prvním vrhu povedli samí kluci, tak Alice nechtěla nikomu nic dopředu slibovat a rovnou řekla, že zájemce bude řešit a po narození prcků. Průběžně jsme si psaly a zůstávaly v kontaktu, nechtěla jsem ji bombardovat zprávami, ale někdy se mi to nepodařilo. Pak přišla chvíle krytí a čekání na sono. Čas utíkal tak strašně pomalu a všichni jsme byli samozřejmě zvědaví. Když nám při potvrzení březosti zaplesala srdíčka a my věděli že tam je 6+ prďolů, tak jsme pro změnu Cikince našeptávaly, co vlastně má upéct - dostatečný počet holčiček a péct prosím do tmava. Nic neponechat náhodě!
Ciki rostla a rostla a nabývala obřích rozměrů a my byli napjatí jako struny. Když přišel ten velký den, respektive velká noc, tak Alička posílala průběžně info o malých pokladech. Ciki se s tím na začátku moc nepárala a první miminka šla velice rychle za sebou. Konečné skóre bylo 4 holky a 4 kluci, takže nádherný vyrovnaný vrh a barevně také vyšlo všechno super a já v tu chvíli věděla, že výběr bude těžký, ale zároveň jsem si byla jistá, že ať to dopadne jakkoli, tak všechna miminka budou naprosto skvělá úžasná a dokonalá. Byla jsem se na ně samozřejmě podívat, ale už ve 4 týdnech bylo tak nějak jasné, že v srdíčku vítězí černá slečna. Podle čeho jsem si ji vybrala? Netuším :D Fakt vůbec netuším, ale vím, že takhle to být mělo. Byli ještě tak malincí! Když jsem se na ni přišla podívat, tak se na mě mrňata sesypala a malá černá seděla opodál a snažila se probudit ze spánku a zkoumat z dálky novou situaci a mě jen napadlo, že ke mně nechce. Pak se ale zapojila také a bylo tak nějak jasno. Další věc, která se "musela" pořešit bylo oficiální jméno pro malou. Chtěla jsem jednoduché vtipné jméno, ideálně o dvou slovech, což nám jak vidíte úplně nevyšlo. Původní návrh jména byl BezTak Verline, případně BezTak super Verline a odtud máme také volací jméno Bezzu, které jsme jí nakonec nechali, protože už to prostě pro nás Bezzu byla. Nakonec jsme vybraly s Alicí jméno, které bylo odvozeno z dalšího mého návrhu brave v kombinaci s frisbíčkem, po které bude doufám stejně nadšená jako Zíza.
Poslední týdny už ubíhaly celkem rychle, práce, závody se Zizi a letěl týden za týdnem ani jsme to moc nestíhali sledovat. V posledním týdnu Alička udělala pár hromadných socializačních výletů na louku k lesu, k vodě a podobně a my měly už pár chvilek, kdy jsme si na sebe mohly zvykat. V posledním týdnu před odběrem jsme se viděly celkem čtyřikrát a opravdu jsem měla pocit, že mě už poznává a má radost. Věřím, že jsme si právě díky tomu domů vezli štěňátko, které mě trochu znalo a neodcházelo s úplně cizím člověkem. Myslím, že to bylo opravdu úžasné a velké díky Alici, že nám umožnila tato setkání před odběrem a především za to, že nám tuhle malinkou černou princeznu svěřila a že můžeme trávit další kapitoly života právě v její přítomnosti.
Žádné pochybnosti dopředu jako u Tazzmenka a opravdu věřím, že je všechno právě tak, jak má být. Věřím také, že magické datum 22.5.2019 předurčuje princezně do vínku něco málo i z naší Dášenky, která nás opustila právě 2.2.2019.
Tazzík mi tak moc učaroval, že jsem prostě měla jasno, že další parťák ve smečce bude také australáček. Dokonce jsem samozřejmě přesně věděla, kde budeme hledat to vyvolené zvířátko a měla jsem vytipované dvě fenky, adeptky na budoucí paní matku našeho úžasného stvoření.
A ONO TO VÁŽNĚ VYŠLO!
Věděla jsem, že chci miminko, které bude příbuzné s Tazzíčkem a tak naši smečku v červenci 2019 rozšířila jeho neteř po Cikorce Valkar. Původní plán byl rok 2020 nebo 2021, ale když ta chvíle přijde, tak to už neodložíte.
Chovatelce Alici jsem se ozvala ještě ve chvíli, kdy ještě neměla Ciki nakrytou, aby dopředu věděla, že bychom byli moc rádi, kdyby nám jednu malou ratolest svěřila. Protože se Cikince v prvním vrhu povedli samí kluci, tak Alice nechtěla nikomu nic dopředu slibovat a rovnou řekla, že zájemce bude řešit a po narození prcků. Průběžně jsme si psaly a zůstávaly v kontaktu, nechtěla jsem ji bombardovat zprávami, ale někdy se mi to nepodařilo. Pak přišla chvíle krytí a čekání na sono. Čas utíkal tak strašně pomalu a všichni jsme byli samozřejmě zvědaví. Když nám při potvrzení březosti zaplesala srdíčka a my věděli že tam je 6+ prďolů, tak jsme pro změnu Cikince našeptávaly, co vlastně má upéct - dostatečný počet holčiček a péct prosím do tmava. Nic neponechat náhodě!
Ciki rostla a rostla a nabývala obřích rozměrů a my byli napjatí jako struny. Když přišel ten velký den, respektive velká noc, tak Alička posílala průběžně info o malých pokladech. Ciki se s tím na začátku moc nepárala a první miminka šla velice rychle za sebou. Konečné skóre bylo 4 holky a 4 kluci, takže nádherný vyrovnaný vrh a barevně také vyšlo všechno super a já v tu chvíli věděla, že výběr bude těžký, ale zároveň jsem si byla jistá, že ať to dopadne jakkoli, tak všechna miminka budou naprosto skvělá úžasná a dokonalá. Byla jsem se na ně samozřejmě podívat, ale už ve 4 týdnech bylo tak nějak jasné, že v srdíčku vítězí černá slečna. Podle čeho jsem si ji vybrala? Netuším :D Fakt vůbec netuším, ale vím, že takhle to být mělo. Byli ještě tak malincí! Když jsem se na ni přišla podívat, tak se na mě mrňata sesypala a malá černá seděla opodál a snažila se probudit ze spánku a zkoumat z dálky novou situaci a mě jen napadlo, že ke mně nechce. Pak se ale zapojila také a bylo tak nějak jasno. Další věc, která se "musela" pořešit bylo oficiální jméno pro malou. Chtěla jsem jednoduché vtipné jméno, ideálně o dvou slovech, což nám jak vidíte úplně nevyšlo. Původní návrh jména byl BezTak Verline, případně BezTak super Verline a odtud máme také volací jméno Bezzu, které jsme jí nakonec nechali, protože už to prostě pro nás Bezzu byla. Nakonec jsme vybraly s Alicí jméno, které bylo odvozeno z dalšího mého návrhu brave v kombinaci s frisbíčkem, po které bude doufám stejně nadšená jako Zíza.
Poslední týdny už ubíhaly celkem rychle, práce, závody se Zizi a letěl týden za týdnem ani jsme to moc nestíhali sledovat. V posledním týdnu Alička udělala pár hromadných socializačních výletů na louku k lesu, k vodě a podobně a my měly už pár chvilek, kdy jsme si na sebe mohly zvykat. V posledním týdnu před odběrem jsme se viděly celkem čtyřikrát a opravdu jsem měla pocit, že mě už poznává a má radost. Věřím, že jsme si právě díky tomu domů vezli štěňátko, které mě trochu znalo a neodcházelo s úplně cizím člověkem. Myslím, že to bylo opravdu úžasné a velké díky Alici, že nám umožnila tato setkání před odběrem a především za to, že nám tuhle malinkou černou princeznu svěřila a že můžeme trávit další kapitoly života právě v její přítomnosti.
Žádné pochybnosti dopředu jako u Tazzmenka a opravdu věřím, že je všechno právě tak, jak má být. Věřím také, že magické datum 22.5.2019 předurčuje princezně do vínku něco málo i z naší Dášenky, která nás opustila právě 2.2.2019.
A jaká je?
NAPROSTO DOKONALÁ!!!
Bezzunka je neuvěřitelně snaživá psí slečna, která neodmítne žádnou akci, kterou si vymyslím. Je milující, empatická, kontaktní, mazlivá, snadno ovladatelná a každým dnem mě překvapuje a fascinuje, jak je dokonalá. Byla spíše klidnějším a rozvážnějším štěňátkem, které nezlobilo a snažilo se vždycky hrát podle pravidel.
Vysněná psí holka, která opravdu splňuje všechny moje představy o ideálním parťákovi do sportu i do běžného života. Je mnohem něžnější povahy než Tazzík, ale dokáže se i pořádně rozpálit. Přepínání mezi aktivitou a klidem je naprosto bezproblémové, má obrovskou snahu se zavděčit, spolupracovat a pracovat (will to please). Stejně jako vydrží makat na place hodiny, tak dokáže celé dny v klidu prochrnět přitulená v peřinkách.
Její atletická postava ji předurčuje k velké mrštnosti a rychlosti, kterou se snažíme uplatňovat především v dogfrisbee, které si hned od začátku opravdu zamilovala a disky ji baví. Další sport, kterému se věnujeme je dogdancing a s ním související triky, ale taky poslušnost. Líbí se mi, že se nepřetáčí a dokáže pracovat s klidnější hlavou a opravdu vnímat a poslouchat, co jí říkám a co po ní chci. Krásně reaguje a rozlišuje slovní povely bez zbytečných nervů. Otevřela mi také bránu do světa pasení a je vidět, že ovečky ji opravdu baví a i přesto, že jsem se s ní na začátku u ovcí tak nějak hledala (především díky mým ne-zkušenostem), tak jsme se díky její snadné ovladatelnosti našly poměrně brzy a slabším článkem jsem zase jenom já. Okrajově zkoušíme také nosework a musím říct, že ona je prostě talentovaná na všechno, co jí představím.
Miluje všechny lidi i zvířata. Je velice kontaktní a ráda se mazlí, ale pokud se někdo chová nečekaně hlučně, máchá kolem ní rukama, tak se stáhne a je opatrnější. JInak je ale taková, že kontakt vyhledává - není rezervovaná. U zvířat je dobře ovladatelná, ohlíží se po mě a zatím nemá tendence lovit. Co nemá ráda, je manipulace (u veterináře). Není problém manipulace jako taková, ale pocit nesvobody a nemožnosti případně uhnout a ze situace odejít. Když jí veterinář dá prostor a čas, tak vyšetření zvládá mnohem lépe.
Věřím, že vše je otázkou tréninku a tak na tom poctivě pracujeme. S ošetřováním doma problém nemáme.
Jsem opravdu šťastná, že jsme se v tomhle velkém světě našly a že můžeme kráčet životem spolu, protože je prostě přesně taková pejska, o které jsem vždycky snila... Jako o parťákovi v životě, ale i ve sportu.