Jmenuji se Kateřina Lukešová, pocházím z Trutnova, ale od roku 2006 bydlím v Brně, kde jsem nejprve studovala a nakonec tu také zůstala. Vztah ke zvířatům mě provází snad celý život a nikdo netušil, jak se říká „Po kom to ta holka má“. Jezdila jsem ke koním a zachraňovala psy na ulici. I když jsme v mém dětství doma žádné zvíře neměli, tak postupem času jsem si nějaké ty chlupáčky vybojovala. Začalo to nevinně: myš, potkan, králík, kočka, až jsem se nakonec dostala tam, kde jsem teď! Během celé té doby nakonec v naší rodině měli a mají místo celkem 3 voříšci a tři němečtí ovčáci a jeden australáček. Bohužel, i když pejsci z mého „dětství“ poslušnost zvládali, nikdy z toho nebylo „nic víc“. Já a moji psi
Tazz (*2012) – DoTazz Valkar – AUO
Neustále mě udivuje, kde bere tolik energie. Je vždy připraven k akci, k jakékoli a to i když já rozhodně ještě připravená nejsem. Spolupráce s ním mi dělá ohromnou radost. To nadšení do každé činnosti mě nakopává stále dál a dál i přes jeho občasné „podpásovky“. Každým dnem pracuje na mé sebekontrole, na mém kvalitním vzdělávání v oblastech pochopení psychiky našich křehkých chlupatých stvořeníček a učí mě obrovské a nekonečné pokoře. S Tazzmánkem jsme se shodli na tom, že naší nejoblíbenější společnou činností je dogfrisbee a já jsem ráda, že jsme v něčem za jedno. S diskem se mění na trysko-chlupatou-raketu a nevnímá nic jiného. Dál cvičíme poslušnost, ať už obedience nebo sportovní, dogdancing, trochu chodíme na stopičky, obrany,… Jeho nasazení, radost ze života a lumpáren je prostě úžasná. Je mi jasné, že s Tazzem se nikdy nudit rozhodně nebudu, že mě nikdy nenechá usnout na vavřínech a že mi bude každý den dávat nové a nové lekce. 
Naše sportovní úspěchy S Dášenkou jsme soutěžily hlavně ve sportovní kynologii, ze které máme také poličku plnou pohárů, dále jsme se věnovaly dogfrisbee, flyballu (oboje i závodně), obedience (zkoušky, závody) a rekreačně i dogdancingu. Díky „slabší“ koliácké povaze nejsou naše výkony vrcholové, ale i když byl výcvik často náročný, objevila se nechuť ke hraní i k pamlskům, vše jsme spolu nakonec překonaly a za míček nebo letící disk bychom potom položily život. Pravidelně jsme chodily na tréninky a užívaly si společnosti psích kamarádů a stejně pomatených lidí. S Tazzíkem je pro mě obří radostí pracovat, jeho snaha zavděčit se, je snad nekonečná!!! Odmítla jsem ho někam hnát a tlačit a proto šel na své první zkoušky „AŽ“ ve dvou a půl letech a zvládl je na výborně! Byly to zkoušky dogdancingové. Od roku a půl jsme závodili také ve frisbee, v distančních disciplínách, ale ta největší frisbee jízda začala až ve chvíli, kdy jsem se odhodlala jít i na freestylové závody, které nám sedí mnohem víc a moc nás baví! Ve svých 4 letech má Tazzík splněny 4 dogdancingové zkoušky a udělený titul Master of Dogdancing 1. stupně, 2 dogdancingové zkoušky 2. stupně, 3 x OB – Z, OB – 1, BH, 4 x vyskákanou bednu na freestylových frisbee závodech a pro mě perfektní umístění na ME v dogfrisbee, kde jsme skončili 20. z 95 týmů. Zkoušek sice není moc, ale pro mě to o tomhle vůbec není. Jde mi o to, aby byli spokojení a hlavně v pohodě. Jsem strašně ráda za každý výlet, který spolu absolvujeme, baví mě naše tréninky, náš společný život. Moji psi jsou pro mě vším a určitě chci být lepší paničkou se kterou je pořád zábava. V rámci výcviku psů se chci dále vzdělávat na dalších vybraných seminářích, abych mohla psům a jejich páníkům pomáhat lépe než doposud, protože je to věc, která mě naplňuje.
|
Moc děkuji všem, kteří se zapříčinili o to, že jsem se naprosto pomátla a zbláznila do sportu se psy a také všem, kteří mě v této dlouhé cestě podporovali a trpělivě mne podporují i nadále. Děkuji těm, kteří mě na mé cestě vzdělávali a samozřejmě také těm, kteří mi pomáhají rozvíjet se dál. Všem mým přátelům patří díky za ohromnou trpělivost, kterou se mnou mají.
Děkuji babičce a dědovi, díky kterým se vkradli psi do našich životů. Díky Ivče - Za Dášenku a taky za můj "kynologický" život, který se takhle rozjel právě díky ní ;o) Děkuji lidem, kteří se mnou cvičí za vloženou důvěru. Moc si toho vážím a moc vám děkuji za to, že mě posouváte dál, vzděláváte mě a nenecháte mě ani na chvilku zatvrdnout na jedné úrovni. S vašim přibývajícím počtem se samozřejmě hromadí i zkušenosti, za které jsem vděčná jen a jen vám. Neuvěřitelně moc děkuji svým psům. Za život, který mi ukázali a kterým mě provází. Za to, že vždycky když se na ně podívám, tak si uvědomím jak skvělý život je a taky za to, že mě dokážou vždycky rozveselit svými kousky, svým nasazením a odhodláním pro lumpárny nebo jen jejich "smějícím se" výrazem. DĚKUJI!!! 
Darshi a Kerby (Zbraslav)
Prosba na ostatní pejskaře ;o)
Neberte psa jako věc, pes má duši a jediné co miluje a na co spoléhá, jste právě Vy. Snažte se nezradit psí lásku, která nezná hranice. Jednou jsem slyšela kamarádku říkat věty, které mi utkvěly v hlavě. Psí život utíká sedmkrát rychleji než ten náš. Když odejdete na hodinu na nákup, tak to je pro psa sedm hodin samoty. Když budete den v práci, Váš pes to bude vnímat jako týden. Chvíle, které se psem strávíte si užívejte naplno, myslete na to, že pro vašeho hafana to je mnohem delší doba něž pro nás a opravdu v tom psím životě není tolik času, kolik bychom chtěli… Ještě dnes mám před očima Dášenku jako štěndo a uvědomuji si, jak rychle to uteklo! Nechci ztrácet ani vteřinu ze společných chvil, a pokud je láska nesmrtelná, tak pevně věřím, že se po smrti setkám se všemi psy svého života, kdyby pro nic jiného, tak pro to moře lásky, které nás spojovalo. 
|
