Veškerý následující obsah této stránky najdete v originálních a nezkrácených verzích i s fotkami na Dášenčiných (ex)stránkách

30.7.2012 Ještě jedna novinka, zatím nepublikovaná oficiálně... Panička má zamluvený přírůstek do smečky, takže ze mě už nebude rozmazlený jedináček. Doufám, že ten malej syčák bude poslouchat a že mu budu moct předat "sportovní" žezlo. Ač by to do paničky nikdo netypnul, tak má v plánu změnit plemeno a chce si pořidit kluka plemene Australský ovčák. Prozatím je zamluvený, fena je nakrytá a čekáme na potvrzení březosti. Držte packy!!!

30.7.2012 Dloooouho dloooouho panička zanedbává internetové stránky a neaktualizuje a já se teď za ní musím strašně moc omluvit. Prevít na výchovu doma je, říkáme mu Chuck. Je fajn, ďábel, ale v pohodě :)  Pořád mě okusuje a krade mi věci a tak na něj čas od času zabručím :)
No a co se u nás od dubna událo? Ani si to všechno už pořádně nepamatuju :) Jezdíme pořád do Herolek a tam křepčíme s ostatními psy jak jen to jde. Vypíchnu jen pár událostí, kterých jsme se účastnili.

   7.7.2012 jsme byli na vodním výcviku na dalešické přehradě a řeknu vám, že pokud se budete někdy topit, tak napište paničce SMSku a já i Chuck vás přijedeme zachránit, protože jsme oba drsní vodní záchranáři
Téměř všechny cviky jsme zvládli. Největší problém mi dělalo odtáhnout plovák cizí osobě a Chuckovi aport z lodi, páč ho pořádně na tu dálku neviděl. Každopádně jsme oba zvládli vše z velkým nasazením a chutí do práce. Chuck byl úplně neudržitelnej a strašně moc se snažil a já si vodičku moc užívala. Na lodi jsme jeli oba dva vzorně. Super akce!!!!

14.-15.7.2012 byly Brněnské psí dny :)) s Paničkou jsme si užily super den se superka lidmi, hezky si zaházely a pobavily se. Panička se možná konečně hecne na freestyle :)

   21.-22.7.2012 jsme jely na závody do Dobříše. To je story jak Brno. I když pro paničku ne moc pozitivní. V pátek jsme vyrazili z Brna místo o třetí hodině až v šest večer. Cesta byla dlouhá, ale relativně šla. Jely jsme ještě s Aničkou, Berrym a Tessou a co víc, jely jsme cizím autem, protože paničce nestíraly stěrače :) Kolem deváté večer jsme přijely na místo, našli "stanové městečko" a začali skládat stan. Už byla tma a stan ještě pořádně nestál, podklad vypadal travnatě, ale hlíny bylo asi jen 2 cm a pod ní šutry, šutry a zase šutry, takže paničky doufaly, že nás to nikam neodnese :)  Potom, co nás a věci konečně nastěhovaly do stanu se šly podívat, jestli seženou téměř o půlnoci někde něco k jídlu.
O půl jedné jsme šli nakonec všichni spát, abychom na zítra byli odpočatí. Noc byla krušná, kolem bylo spoooouty rušivých elementů, ale první noc jsme přežili :D Ráno jsme vyjeli k placu obedience. Paničky věděly, že někde jsou mezery, ale my jim to ten den taaaak vytmavili (Já i Berry), že to snad radši ani nebudu popisovat, protože bych asi hoooodně dráždila. Každopádně to měli za to, že nás nechaly bezcitně spát v kenelkách a ne s nimi v ložnici :) Po závodě jsme se sbalili a jeli jsme za Ivčou na Strachovice, kde jsme nakonec i přespali.
Ráno jsme vyrazili zpět směr Dobříš a doufali, že najdeme stan tam, kde byl v sobotu :) Najedeme na dálnici, za chvíli výstražné pípání, panička vůbec neví, která bije, háže výstražný a zajíždí ke kraji silnice... Svítí kontrolka ABS a ESP. Co dál? Pokračovaly jsme v cestě velice opatrně a po sjezdu z dálnice paničce došlo, že nejde ještě topení sedaček a podobně. Takže další věc. Po další chvíli odbočujeme a paničce je divné, že neslyší cvakání blinkrů a hle, zastavíme, kontrolujeme a nejdou blinkry... Super... Paničku už mohli skoro křísit. No nic, musíme jet dál... Nakonec jsme dojeli zpět do Dobříše a šli si odházet těch svých pár hodů na frisbee a jelikož když už tak pořádně, tak jsme měly strašně dlouhý čas a nekvalifikovaly se dál. Paničky se dohodly, že by bylo rozumné s porouchaným autem vyjet dřív, tak jsme zabalili věci, naložili je a vyrazili. Kus za Dobříší se paničky stavily na obědě a my čekali v autě. Oběd byl prý úplně úžasný... Masíčko a zeleninka a na to horká čokoláda... taky bych si dala, kdybych nemusela být v kenele. Každopádně se jim po těch dobrotách zase srazil adrenalin a pokračovalo se v cestě. Další závady se po cestě neobjevily, jediné co bylo blbé, tak že se topení zaseklo v poloze, že zrovna topilo, což řidiči dost znepříjemňovalo řízení, ale spolujezdec na to dohlížel a pravidelně větral. Do Brna jsme dojeli vysílení ale šťastní, že jsem konečně na místě a s touhou zalézt ihned do pelechů a spát a spát a spát :))) Akce byla super i přes všechny útrapy a klidně bychom to ihned zopakovali. 23.4.2012 chystáme se na příchod dalšího piráta k nám domů. Paničce psala Iveta, jestli nechceme domů na výchovu štěndo a panička samozřejmě kývla :) Bude to Kerberův téměř-sourozenec :) Matka stejná a otec je synem otce Kerba :) Pomalu už vymýšlíme jméno, pokud už tedy nebude pojmenovaný :) To zase bude veselo, protože budu mít alespoň koho šikanovat :)) ne že by si to ti kuřimáci nezasloužili :)) Třeba z něj bude dobrý policejní psík jako Kerb.

5.-9.4.2012 jsme si na velikonoční tábor půjčili od Ivety Uriho. Vyrostl, ale povahově se nezměnil. Pořád si umí omotávat lidi kolem packy bleskurychlým způsobem. Je to mazel a kradl mi paničku, pořád ji chtěl mazlit :) Když jsme ho nakládali do kufru, tak proskočil celým autem až na přední sedačku aby přivítal Jířu, který jeho nadšení teda nesdílel :) Zlatíčko, co dodat. Nečekané rány do obličeje čumákem umí pořád kvalitní o čemž nemusí vyprávět jen panička, ale i Monča od Hackiho :) Uri si s námi užil prázdniny bez tréninků, jen v naší společnosti a ve společnosti mnoha psích kamarádů.

Březen 2012 je zlomovým měsícem. Panička se totiž konečně odhodlala po dvou letech přemýšlení ke krmení syrovým masem :) S jídelníčkem ji pomohla Verča Gesierichová, která masem krmí, takže papáme masíčko. Mňam.. Zeleninka mi sice tolik nejdede, ale zdlábnu ji taky :) Hodně mi chutnají rybičky a smradlavý dršťky.

18.2.2012 Dnes jsme byly s paničkou na KK Rybníček, kde se konal závod O zmrzlou vranu podle ZPU 1. Ráno jsme přijely a šli na prezenci a zahájení závodu. Chodila jsem prý jako panenka a aby si toho panička všímala víc a víc, tak jsem celé to ráno chodila s perfektním očním kontaktem a panička pořád říkala, že teď necvičíme a koukat nemusím. Strašně se ten úvod protáhl a já už byla potom celkem otrávená, panička si vylosovala celkem vysoké pořadí a navíc sudé číslo, takže jsem měla jít nejprve na odložení. Když na nás přišla řada, tak pro mě panička došla, chvilku jsem měla radost, ale ta tak nějak opadla a to čekání mě najednou zmohlo. Odložení bylo v pohodě, ale u přivolání mě něco "cvrnklo" do nosu a já se začmuchala na místě kde čuchala spousta psů přede mnou. Panička v tu chvíli nevěřícně vyvalila oči, že si snad dělám srandu. Bohužel ne a tak i když jsem věděla, co mám dělat, zařadila jsem se projistotu rovnou k noze. Podle paničky jsem ovladatelnost odchodila mizerně, pomalu,... prý jako spící panna :) O odrazu od překážky ani nemluvě :)) No koneckonců jsme nakonec vybojovaly 3. místo z 21 účastníků a panička tomu teda vůbec nechtěla věřit. Úplně spokojeně nevypadala, tak se musím pro příště polepšit :)))

4.2.2012 Zimní prázdniny skončily a novou sezónu se panička rozhodla začít aktivně :)) Tak schválně, jak dlouho jí to vydrží :)) Bylo mi divné, proč můžu spát v posteli a rozhodně jsem nečekala takový podraz.  Páneček byl po ránu  narozdíl ode mě rozlámaný. Já se vyspinkala do černa.. teda jak se říká "do růžova" a měla jsem už po ránu celkem dobrou náladu na blbinky :)) Naložili mě do auta a někam jsme vyrazili. Auto se ani pořádně nezahřálo a už jsme zase parkovali, vytáhli věci a prošli bránou brněnského výstaviště.
Týýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý jo, to bylo hustý!!! Všude byli psi, malí, velcí, chlupatí, nechlupatí, načesaní, vyfoukaní, vyžehlení a já nevím co všechno ještě. Došli jsme do obrovské místnosti, hala se to prý jmenovalo, a tam bylo snad všechno pohromadě!!! Bylo tam tolik pachů, rámusu, lidí a psů, že mi z toho šla hlava kolem. Nikdy jsem nic takového neviděla. Moje první hala!!! Když jsme konečně našli část kam jsme patřili, tak už tam na nás čekala teta Pája a teta Anička, která mi nesla domeček, který byl opravdu nezbytnou součástí a moc se mi v něm líbilo!!! Chvilku jsme tam postávali a pak už začali tréninky. Panička mě vzala na cvičební plochu a snažila se o to, abych se na ni soustředila. I když jsem šla za ní, tak jsem koukala pořád všude okolo na ty psy a lidi, co tam tak rámusili. Nakonec jsem se ale alespoň trošku začala soustředit :) Přeskočili jsme překážku, zkusili čtverec a najednou byl zas konec :)) Po chvíli se tréninky ukončily a začaly skupinové cviky. Panička mě špndlila pohledem na místě a myslím, že jí párkrát zatrnulo, jestli tu polohu změním nebo ne :)) Nakonec jsem jí teda udělala radost a oba cviky jsem měla za plný počet bodů.
Když jsme přišli na řadu s individuálními cviky, tak se tam nějak přeskočil jeden pes a najednou nás zavolali a my nebyly připravené, takže jsme pobrali všechny propriety a utíkaly ke vstupu na prostor. Asi už nebudu rozebírat úplně všechno, ale pár věcí by možná trošku zajímavých bylo :D Například odložení za chůze :))) Už ani nevím, jak mě to napadlo, ale rozhodla jsem se si vyvalit zadek, aby se mi leželo pohodlněji, což v danou chvíli rozhodně nebylo žádoucí a panička mi řekla, že jsem držka :)) Ona je taky držka - hodila mi aport strááášně daleko a ono se to pak dělá hůř, když u toho ještě máte skákat překážku oběma směry :))  takže to bylo 1:1 :)) Na těchto cvicích jsem měla 8 a 8,5 bodů z 10. :) to byly největší bodové ztráty :)) Ty další byly většina za paničky chyby (dlouhý posunkový povel nebo třeba že se předklonila při odebírání dřívka).. no do příště si to musí holčička dopilovat :))) Jinak s ní nikam chodit nebudu, abych si kvůli ní nedělala špatnou pověst :))
No konec konců to ale dopadlo dobře a odnesly jsme si s paničkou nový pohárek za 1. místo, známku Výborně za složení zkoušky OB-Z a bodové ohodnocení 298,5b. Panička byla tak nadšená, až si z toho koupila nové kalhoty ;)) Do konce března nás čekají ještě tři závody v poslušnosti, tak panička doufá, že to zvládneme a neuřízneme si někde ostudu a já už se těším na další psí akci a psí kamarády

5.12.2011 Panička pořádala na KK VFU klubové závody v poslušnosti a jak už to tak bývá, tak mě nenechala lenošit a musela jsem jít cvičit :)) Bylo to fajn, akorát panička byla hodně rozlítaná :)) Skončily jsme na čtvrtém místě hned za Corou od Lucky Kiselákové se stejným bodovým hodnocením. 

5.11.2011 Dneska jsem s paničkou byla v Kuřimi na cvičáku, kde probíhal 1. ročník Memoriálu Ivo Hermana v kategoriích ZZO, IPO1, ZVV1 a IPO3. Jelikož já jsem prostě já, tak jsme nakonec nastoupili pouze do ZZO. Původně jsme měly být úplně jinde na jiné akci, ale nakonec paničku okolí ukecalo a tak jsme vyrazily závodit.
Nejely jsme ale jen my... Přibalily jsme si s sebou Danču s Britkou a Verču se Sidíkem :)
Všechno bylo super až na jeden malý nedostatek a tím bylo to, že měly nejprve proběhnout poslušnosti IPO3 a potom teprve ZZO,... těm, kteří se moc neorientují vysvětlím proč to nebylo tak příjemné :) V IPO3 je střelba a několik pejsků ze ZZO s ní má problémy a tak to mohlo narušit jejich výkon, někteří úplně od cvičáku pro jistotu odešli, jiní přeparkovali a modlili se, aby to psíčky moc nerozrušilo.. po rozlosování startovních čísel se zjistilo, že Danča s Britou by měly jít na řadu jako první, já s paničkou sedmá a Sidík jedenáctý...
Nakonec šla ale Danča druhá právě kvůli tomu, že nastupovala hned po těch střelbách... Britka to nesla kupodivu dost statečně a myslím, že poslušnost byla pěkná a 54 bodů také :)) Každopádně na to, že jsme čekaly, že nepůjde vůbec, tak všechny překvapila a Danča byla spokojená :)
Sidík měl poslušnost pěknou, šel hezky s očním kontaktem, soustředil se, ale bohužel si jednou spletl obrat, takže se tam spolu zamotali, jednou he Verča dorovnávala v poloze po odložení za pochodu, když posazovala a co nám uniklo, ale Verča prozradila, tak Sidík nechtěl pustit aport :) Dosáhli pěkných 55 bodů a na první závody myslím, že to je naprosto parádní výsledek!!!
Já jsem šla svým klasickým zkouškovým výkonem se škeblí dole, ale párkrát jsem se teda i jukla, co ona na to :D To fakt nevim, proč bych na tu paničku měla jako koukat... Navíc mi to tam kazila a při odložení za pochodu vleže mě nechala zalehnout si vodítko, takže jsem neměla na výběr než se zvednout (-1b.), pan rozhodčí mi tam vytkl nějaký obrat, ale tak s tím se u mě už celkem počítá (-1b.) No a poslední bodík, který jsme ztratily byl hádejte zaco??? No jak jinak než za aport.. V bodovací katričce máme napsáno u aportu slovo Hra :)) Kdo mě zná, tak ví :)) 
Celkem tedy tři bodíky ztráty a výsledný počet 57 bodů. Panička byla spokojená, ale stejně jsem viděla, že si myslí, že to mohlo lepší... Já vím, já vím, ale přeci jí to nedám jen tak zadarmo, ne??? Jen ať se holka taky trochu snaží :) Naše průběžné pořadí bylo 2-3. místo, kde jsme měli ještě s jední pejskem body vyrovnané a čekalo se až nakonec, kdy nastoupí Adéla s Niki, která zrovna hárala, takže napětí až do konce. U pejsků, které panička zná se nemohla přestat divit, co navymýšleli za ptákovinky.. Třeba Cora od Lucky, Erra od Péti :)) Během dne jsme se byli dvakrát projít a vzali jsme na procházku i štěňátko.
O mém umístění měl nakonec rozhodnout aport, ale i přes ty moje pytlovinky s ním, jsme nakonec skončily s paničkou na 2. místě. Den jsme si naprosto všichni užili, super jídlo, super lidičky, skvělá atmosféra, objektivní posuzování od rozhodčích pana Pouče a Mnicha. A jak nakonec dopadla Brita a Sidík?? Sidík skončil na 5.místě s počtem bodů 55 a Britka získala místo šesté s 54body :)) Výprava z KK VFU si myslím byla úspěšná, protože všichni tři jsme se vešli do první poloviny výsledkové listiny...  Příští závod musíme obhájit. Díky soutěžícím, rozhodčím a samozřejmě také pořadatelce Ivet Jedličkové za fajn závod a také za to, že tam paničku nakonec společně s Petrem dokopali :))))

11.5.2011 V pondělí jsme byli na oftalmologii na vyšetření, protože mám flíček v oku a dneska se na základě sonografického vyšetření na 100% potvrdilo, že flíček je "pouze" cysta a ne melanom, kterého se panička bála. Přeléčujeme také zánět třetích víček a od pondělka mám útrum s tréninky, také s delším venčením a pobytem na sluníčku. Dneska jsem dokonce museli mít zatažené žaluzie a zítra bude režim také ještě podobný i přesto, že se paničče zdá, že se zorničky už pěkně stáhly, ale náhoda je blbec a tak to radši dodržíme všechno pořádně, než abychom se potom tloukli do hlaviček.. Už se moc těším až zase budu moct normálně ven.. Přece si nebude užívat jenom Kerby!! :))

8.5.2011 se na KK Zetor konal 1. ročník Zetoráckého speciálu, který jsme si pořádně užili a doufáme, že se za rok dočkáme dalšího povedeného závodu :))
Závodila jsem v kategorii Speciál Poslušnost podle BH a zároveň jsme byli přihlášení do družstva s Chirou a Ivčou (stopy) a Aťáskem a Vlastou (obrana). V poslušnosti jsme udělaly jednu hrubou chybku.. Přivolání z odložení bylo pomalé a na dva povely ( - 4b.) a ztratily jsme bodíky tradičně v ovladatelnosti. Celkem jsme si vykoledovaly 51 bodů. S výkonem, i když ne vítězným, jsme byly s paničkou spokojené :) S tím přivoláním se tak trochu počítalo, ale světe div se: odložily jsme vsedě a bez změny polohy :))) SUPER  (kdo mě zná, tak chápe :))
Svými body jsme udržely takový lepší průměr za poslušnost, Chira měla nejlepší stopu (78b.) a Atilla měl super obranu (97b.)...
Tyto výsledky nám zajistily první místo ve družstvech, což si myslím, že nikdo nečekal, protože tam byla spousta jiných favoritů :)) 
Co dodat k organizaci??? Jedním slovem dokonalá. Program dobře  promyšlený, vše jelo podle plánu bez zpoždění, dokonce i rychleji!!! Nikde nebyl čas na nudění, pořád bylo kde na co koukat, takže značka ideál... Děkujeme Lucce Kiselákové a ostatním za super akci, která byla připravená na pěkné úrovni!!!
Po závodě jsme se šli ještě opláchnout a projít do lomu a to náhlé zchlazení v teplém počasí bylo moc příjemné :)) Díky také kamarádům za pomoc při nastartování auta, protože pokud by nám nenastartovali, tak bychom stáli na Zetoru dodnes :))

4.5.2011 se na veterině konal tradičně Majáles, kde jsme se zúčastnili Voříškiády, kde jsem já vybojovala 3. místo v kategorii voříšků (z celkem tuším sedmi soutěžících) a Kerberos byl v kategorii štěňátek první.

2.-3.4.2011  jsme byli všichni tři (Já, panička a malý ďábel) na semináři pachových prací s panem Majtasem a celkem jsme si to užili, nečerpali nové rady, které budeme zkoušet. Pak se panička na dva týdny zahrabala doma, nechodili jsme skoro ani na tréninky!!! Začala totiž spytovat svědomí a konečně psát diplomku, kterou nakonec odevzdala ještě v termínu... naštěstí... jinak by s ní totiž nebyla řeč...  Je za to vděčná kamarádce Hanče, která jí k tomu psychickým nátlakem donutila :))

12.3.2011 Měli jsme dloooouhé zimní prázdniny.. ne protože bychom snad chtěly, ale panička už je úspěšně od 8.12. marod a tak byla celou dobu doma a se mnou chodil převážně páníček.. Nějak prostě lehla a nemůže se z toho dostat.. Teď už ale jen tak marodit nemůže, protože už nějak musíme fungovat, chodí teda na kurzy, venčit, na procházky a tak..Na tréninku jsme byly zatím jen jednou a bylo to fajn :) Už druhý víkend jsme v Herolticích v psí škole a tam se také marodit nedá, ale je to fajn. Mám tu spousty kamarádů a pořád se mi tu obměňují :)
Další novinkou je to, že máme doma nového kamaráda Kerbyho. Je od chovatelky v Kuřimi a je moc šikovnej :) V Herolticích přezdívaný Malý zlý pes nebo také satelit :)) 

11.12.2010 Rain dneska odjel ke svojí paničce.. přejeme mu, aby se měl jen a jen famfárově, aby nezlobil a aby ho měli všichni rádi!!!

5.12.2010 Dneska se u nás na cvičáku konal klubový závod v poslušnosti.. šli jsme i Rainem.. o Rainovi tu psát nebudu, to si můžete přečíst v povídání o něm (zde), ale moc mu chci pogratulovat k jeho prvnímu úspěchu.
Naši kategorii posuzovala Lucka Kiseláková a bylo nás tam šest pejsků, byla tam třeba Agora, Bard a Vendynka... :)
No a k mému výkonu... udělala jsem polohy!!!! To byla panička moc ráda :)) problém byl v odložení za pochodu vsedě, protože jsem si lehla :))  a u skupinového odložení vsedě jsem to nakonec taky nevydržela a svalila se na zem :)  Jinak jsem vesměs dělala takové ty moje chybky :) Třeba jsem se v lehni "vyvalila", dotkla metrovky a tak... Co se ještě paničce moc nelíbilo, byl můj aport... což o to, donesla jsem ho, ale ten můj výraz a dávení s aportem v tlamičce... :))
No ale nakonec to nebylo až tak špatné a skončily jsme s paničkou na krásném 2. místě hnedka za Ivčou a Vendy, tímto jim k prvnímu místu gratulujeme :))
Závody byli fajn, i když tam byly semtam nějaké zmatky. Když jsme přijeli domů po celém dni na cvičáku (celém, myslím opravdu celém), tak jsme s Rainem lehli a ani nedutali a byli hodní :)

20.11.2010 Tak přesně od posledních zpráv o mně.. tedy od ŠpicaHópání.. jsem lehla a byla jsem nemocná... teda lehla.. pořád jsem měla průjem a asi týden skoro nepila... Měla jsem dietu.. takovou bych si nechala líbit asi i častěji :))) Mňam mňam... Následně i antibiotika,.. to už tak mňam nebylo.. Teď už mi je ale lépe, i když pořád mám prý klidový režim.. a ten potvoráček Rain si s paničkou jezdí na tréninky a já nemůžu...

7.11.2010 Tak... kromě toho, že tu máme od 8.10.2010 kamaráda Raina(více o Rainovi zde), který mi krade MOJI paničku, jsme si dneska užívali na flyballovém závodě ŠpicaHópání OPEN, který pořádaly dobré dušičky z našeho cvičákového fly družstva... Moc Vám holky díky, za pěkně strávený den plný Hópání :))  Počasí nakonec pěkně vyšlo, já jsem se vyběhala a vyhópala a moc mě to bavilo a dokonce jsem skoro ani jednou neudělala žádnou chybu. V kategorii ve které jsem byla (Large, shoot), nás startovalo 8 a já jsem si vybojovala 3. místo s časem 6,66 s za nejrychlejší běh :) Potom jsme závodili ve dvojicích, kde jsme se s Britkou a její paničkou Dančou probojovali alespoň na 4. místo :) Bylo to moc moc fajn a budeme se těšit na další fly závody :)
Za fotečky díky Alči, Lucce a vůbec všem dalším fotografům :)

13.9.2010 Jsme si udělali celodenní výlet ke prameni Labe :) Přijeli jsme ke Špindlerově boudě a odtamtud jsme vyšli přes Petrovu boudu, Dívčí a Mužské kameny, kolem sněžných jam k Labské boudě a odtamtud na pramen Labe. A pak cestou necestou zpátky do civilizace... :)
Ze začátku vypadalo, že nám počasí bude celkem přát, ale nakonec se všechno zatáhlo, nebylo nic vidět a ocenili bychom asi i zimní čepici :)) První pauzu jsme si udělali na nějakých kamenech, asi Dívčích a druhou potom na čaj a sváču u Labské boudy. Náš plán jít z Labské boudy po hřebenech zhatilo počasí a tak jsme se vydali údolím, kolem Labského vodopádu, Labské rokle a viděli jsme Pančavský vodopád :) když jsme došli ucaprtaní do špindlu, tak jsme zjistili, že budem ještě hodinu čekat na bus a tak jsme se ještě po špindlu procházeli, protože na sezení na lavičce byla fakt zima... :)

4.9.2010 Naprosto nečekaně jsme byly na závodě O pohár Zetoru (kategorie ZPU1)... ne nečekaně, že bychom tam neplánovaly jít, ale nečekaně, protože jsme nečekaly, že závod bude tak brzo a taky jsme se na něj moc nepřipravovaly :D Kolem desáté dopoledne začlo dost silně pršet a tak jsme s paničkou pěkně promokly a zrovna předtím než jsme měly jít na plac, tak pan rozhodčí pozastavil závod :)
Konečně jsem letos paničce zvedla náladu, protože jsem většinu věcí zvládla udělat tak, aniž by na mě bylo vidět extra znechucení :))  Panička byla nakonec nadšená i když se na závod po minulých propadácích ani moc netěšila, skončily jsme na nádherném druhém místě hned za Regínou, která nám utekla jen o jeden bodíček :)) Takže jsme byly promoklé, zmrzlé, ale vysmáté :))

22.-29.8.2010 Jsme strávily na táboře ve Zbraslavi, kde byl intenzivní nácvik obran.. Bydlely jsme s Ivčou, Chirou, Vendy a taky Atomem (bráška Aranky) a ještě s námi bydlely nové kamarádky Barča a Auris (sestřička Aranky).
Každý den byl trénink obran a do toho jsme ještě jezdili na stopy, za které bychom moc chtěli poděkovat Ivče, která se nás ujala a vedla náš stopařský výcvik :)
Barča s Auriskou jsou moc šikovné holky, Auriska byla po několika dnech hodně unavená, takže se přestěhovala z kotce k nám na pokoj a myslím, že pobyt v paniččině postýlce jí moc prospěl... ostatně jako nám všem ostatním.. teda Vendynka měla vlastní kus matrace, takže ta se o kousek postele s paničkou přetahovat nemusela :D 
Chtěly bychom holkám moc poděkovat za super strávený týden!!!!

19.6.2010 po turnaji jsme jeli z Prahy rovnou k Ivušce a byli jsme tam do půlky srpna. Já i kluci jsme byli nadšení, já z koní, psů, celodenního lítání venku a vůbec to tam miluju a moc jsem si to užívala :))
No a kluci??? Kluci byli nadšení z tolika volnosti, kterou v Brně nemají... znají jen procházky z košíkem, tady žádný košík, za statkem rybník a všude myšičky, pole, les a tolik různých pachů, včetně hárající Angie ... :)
Všichni jsme se pořádně vylítali a řádili jsme psím způsobem všichni.. Já, Bady, Rocky, Angie, Ankara, Max a občas s náma i Derfel :)) smečka sedmi velikých oblud (teda až na Maxe... to je malá obluda:) Prázdniny, které bych já ani panička nevyměnila za nic jiného... a jaké na mě čekalo překvápko, když mi na Strachovicích přibyli noví koníčkové na zlobení... mmm a jak se krásně zlobí a honí hříbátka... no byla jsem jak urvaná ze řetězu, pořád jsem je proháněla a štěkala na ně :)) Ivča si pořídila lidský štěňátko, ale to jsem na hraní nedostala :( lakomci :D
Doufám, že se tam zase budu moct brzy vrátit, protože tam se teprve stávám pořádnou potvůrkou a užívám si pohonu na všechny 4 nohy a využívám je jak jen se dá :)
 
19.6.2010 začalo naše sladké putování za Ivčou na Strachovice TURNAJEM SLADKÝCH NADĚJÍ v Praze :)) a jelikož s námi jeli i kluci (Bady a Rocky), tak měla panička nervy už týden předem :)) Dojely jsme do Prahy, našly cvičák v Letňanech, patřičně ukotvily kluky a den mohl začít... Jely jsme s paničkou na závod ve dvojicích a jako parťáky jsme měli Lindu a Kris :)) Nějaké běhy byly lepší a nějaké holt horší no, ale každopádně jsme si s paničkou naše první flyballové závody užily :)

  13.6.2010 Jsme jeli na židenický cvičák udělat předváděčku Dogfrisbee :) jela s námi ještě Ája s Barčou a na rychlo jsme si vymyslely náš dramatický nástup a jak tu předváděčku provedem :) i když to nebylo moc plánované, tak se to všem moc líbilo a byli nadšení.. rovnou jsme se s paničkou zúčastnily jejich voříškiády a skončily jsme na třetím místě v branném závodě... Největší sranda pro mě byla, když panička prolézala tunelem a mě nenapadlo nic jiného než jí nečekaně skočit na záda :)) Jojo... moc jsem si to užila :) a pak jsme se šly ještě s barčou vykoupat do lomu a pak pěškobusem do židenic k vojenské nemocnici. Ztráty za den? Jedno vodítko.. to co jsem měla na závody... vracely jsme se pro něj celkem kus pěšky, ale někdo byl rychlejší...  :))

12.6.2010 se konal další ročník Královopolského závodu. Příjemný závod s fajn lidma, byla tam s námi Tamča Šamánková a Bard a Týna s Agorou :) tentokrát šli všichni do ZPU1 a pro holky to byl úplně parádní den :) Agora  vyhrála třetí místo, Tamča s Bardíkem byli šestí a my s paničkou jsme to zase polamily a skončily jsme na sedmém místě a panička už opravdu usoudila, že jsem ty polohy zapomněla...  zase jsem tam povymýšlela takových prdlovin, jako třeba štěkání vleže :) kdyby panička chtěla, tak se jí to nepovede :)

22.5.2010 Dnes je ze mě oficiálně CANISTERAPEUTICKÝ PES, respektive jsme s paničkou oficiální CANISTERAPEUTICKÝ TÝM :)) Panička pořádala na cvičáku CT zkoušky, jejich první stupeň - Povahové testy psa...
Zkoušku jsme složily, ale panička měla zase moje připomínky k mým polohám... já nevim o co jí jde... vždyť je nuda si sedat, lehat, vstávat a zase sedat, takže jsem to prostě vyřešila tak, že jsem zůstala sedět a basta... :) ve zkoušce je střelba, první ránu jsem vydržela v odložení v pohodě, ale druhá rána už byla moc a já hodně znejistěla.. Celá zkouška byla pěkná, cviky zajímavé, konaly se překvápka a myslím, že si to všichni moc užili... děkujeme rozhodčímu Davidu F., který za námi přijel až z Přerova za příjemnou atmosféru na zkouškách, objektivní posuzování a šíření dobré nálady... :))

16.5.2010 Dneska jsme se vrátily z víkendového dogfrisbee závodu v Nymburce. Byl to Pohár Pavla Ryttnauera - distanční disciplíny a kromě Quadrupedu  jsme se zúčastnili všech :) Po prvních šocích, kdy jsme zjistily, že u půjčeného stanu nemáme přibalené kolíky, jsme si zašly na čajík do stánku s občerstvením, který nám tam byl k dispozici, panička si dala utopence a moc si ho chválila, z čajíka se nenápadně nakonec vyklubal Groček a to pak paničce bylo teplíčko... :) Víkend byl rozdělený na dvě soutěže v sobotu a dvě v neděli, tedy pro nás v neděli jedna :) V Dartbee se nám moc nedařilo... pořád jsem byla rychlejší než paničky disk a vždycky jsem se dostala pod něj, takže jsem nechytila ani jeden, SMD už šel tak nějak lépe, ale co bylo nejlepší, byl paralelní time trial :) tam to byly teprve nervy :D postoupily jsme mezi 16 nejlepších týmů asi z 65, ale pak jsem si někdě rozřízla polštářek a začala kulhat, takže jsme nepokračovaly a přenechali místo Tomovi s Bobinkou, kteří byli těsně za námi :) moc mě bavilo stanovat s paničkou, celkově se víkend moc povedl a děkuju Jindrovi Pecháčkovi za to, že paničku přemluvil, aby jela!!!!

2.5.2010 GRÁDO 2010 podle ZPU1... no pošmoulily jsme co se dalo :) ráno začalo celkem fajnově, dojely jsme s paničkou k veterině, kde nás nabrala Týna s Agorou a mohlo se vyrazit směr Tišnov :) panička nebyla vůbec nervózní a v tom byl asi ten problém :) nasekaly jsme tam takových hloupých chyb... od nás ze cvičáku se pomátlo víc lidí a tak jsme tam nakonec byli ve čtyrech :) Já a moje panička, Zuzka s Deny, Lea s Brentíkem a Týna s Agorou :)
Já s paničkou jsem byla v ZPU1 a ostatní v kategorii ZOP. Všichni byli moc šikovní a moc jim to šlo, Agora měla nádherné volno a vůbec všichni se neměli za co stydět... moc pěkné výkony, kategorii ZOP posuzovala paní rozhodčí Nalezená :)
Naši kategorii posuzoval pan Štibora. Skončily jsme s paničkou na čtvrtém místě, na které nás dostaly fatální chyby jako pohrábnutí aportu, nevstanutí, dotyky při skoku překážky, vyhnutí Áčka a nula za cvik Hlídání předmětu... prostě jsem neuhlídala batoh, vzali mi ho a odnesli paničce a já tak nevinně zírala a panička si myslela, že jí přes noc někdo vyměnil psa. Ve skupinových cvicích se část zopakovala... nevstala jsem a byla jsem brzdička, ale tak to jsem už od přírody, takže to se možná nepočítá... Holt pokaždé štěstí nepřeje, ne???
Ale mohly jsme se těšit z úspěchů holek :) V jejich kategorii bylo 17 lidí a holky se umístily na 4., 7., a 11. místě.. Moc jim gratulujeme a přejeme jim další
úspěchy :)

12.4.2010 Jupííííí :) Dneska se nám ozvala panička jednoho z mých štěňátek...
poslala nám odkaz na pár jeho foteček a tak jsme se na to hnedka vrhly a četli si o něm, jak se mu daří a co vyvádí za lumpárny :)
Jmenuje se Kerberos a říkají mu Kerby a je z něj pořádnej hafan :) Naše paničky spolu chodily na střední školu a když jsem měla miminka, tak se to tak nějak seběhlo a jeden kluk jel k Hradci Králové právě k babičce Káti :) Kerby má pohodový život, válí se s paničkou v posteli, hrají si spolu na zahradě a taky se rád rochní ve sněhu :) A zdědil po mě jednu velice unikátní vlastnost :)) Moje panička říká, že je to moje životní poslání a tak je fajn, že Kerby obšťastňuje i svoji rodinu :)  Motání se pod nohama nebo i mezi nohama :) To je přeci ta největší sranda na světě a naši páníčci to prostě nějak nechápou :) Moje panička to teda už bere s úsměvem... Prostě to ke mně patří a hotovo :)
Kerbymu přejeme hlavně zdravíčko, štěští a lásku ( i když tu má od svých páníčků, ale té není nikdy dost ). Doufáme, že budeme mít někdy to štěstí a budeme se moct v HK potkat :)) 

28.3.2010 Dneska jsme přijely z výletu :)
Byly jsme kousek od Potštejna na dogfrisbee vejkendu, který pořádal Marek Lehuta :) Moc jsme si to s paničkou užily a teď, v neděli večer, už padáme únavou :))  Bydlely jsme v Kempu u zámečku a bydlely v chatkách :) měli jsme pěknou velkou chatku, která byla rozpůlená na půl a v každé půlce bydlelo 6 lidí a "přiměřený" počet nás, hafanů :))  Tam kde jsem bydlela já a panička nás celkem bylo 6 lidí a 8 psů... Páníčci se moc vesele netvářili když jsme si začali po šesté ráno hrát a vyvádět, ale asi neměli ani sílu nám odporovat... i když...  já se těch her neúčastnila :) na to tam byli jiní specialisté :)
Bydlel tam s námi i Sid od Aší :) Aší byla v druhé půlce chatky... Dále tam byl Trest, Atík, Nuka, Izzy, Hudy a Ťapinka... ale jinak nás tam bylo moooc :))
Bylo to úplně moc fajn :) Pořád jsme si hrály, procházkovaly se, házely si :))
V sobotu si panička nejdřív šla nacvičovat jak mi má ty disky házet...  a  protože to je takové jelítko, tak jí ten trénink trval celkem dlouho a já musela čekat na chatce.. ale pak mě na chvilku konečně vytáhla :)) No a po obědě... teda jen panička se nadlábla... jsme šly na procházku na Potštejn a z něj do cukrárny a pak ještě na vyhlídku na zříceninu Velešov a paničku po cestě začlo píchat v koleni, no ale to přeci neodradí :) a když jsme došli ucaprtaní zpátky do kempu, tak jsem já už měla volno a mohla v klidu odpočívat a panička si šla hrát :) Hráli ULTIMATE a paničku to moc nadchlo a řekla si, že to musí někdy zopakovat :)) No a když se mi  konečně vrátila, tak  mi zas utekla do "společenské" místnosti, ale vrátila se dřív než večer předtím a tak jsem konečně mohla usnout. Druhý den jsme závodili v Time Trialu a vypadli jsme ve dvojici s Janou a Airin :) bylo to fajn a panička se rozhodla zkusit TT i na závodech :)) jen kdyby se na to taky zeptala mě, že???  Já si budu prostě v klidu dál držet svoje "tempo" :)) Taky jsem zkoušela paničce vyskočit na záda :D a ona taaak trpěla... no dobře jí tak, dostala co chtěla :) doškrábala jsem jí hlavu :))
No a pak jsme jely dom... Škoda že ty víkendy nejsou delší :) ale je pravda, že jsem utahaná jak kotě :)) takže :)) jdu chrnět!!!!!!

5.2.2010 Dobře, tak uznávám, že není až tak špatná... několikrát jsme si i hrály... ale když prudí moc nebo mi chce něco brát, tak si ji zase srovnám :)
Leháme si spolu na pelíšek a spíme spolu... Venku ze mě nespustí oči a pořád se mě snaží lovit :) a když mě panička chce přidržet a vést mě za obojek, tak mě Aranka okusuje... kdyby jen to.. ona na mě doslova visí a když odpadne, tak má tlamičku plnou chlupů.
Taková malá kamarádka by mohla být vlastně docela fajn... dělaly bychom spolu lumpárny, zlobily paničku a přiváděly jí k šílenství :))
Dneska přijela Ivča a dovezla hračky a dobrůtky :) Mňam, mňam.. moc děkujeme,
jsme rádi moc i za toho prcka, co nám tu děla veselo..Tak jsme tu pískaly s hamburgrem, tahali se o talíř a běhali za balonkem :) Jenže to, že Aranka chce všechno co já, se nezměnilo, tak nás paničky hlídaly :) Bylo to fajn :)

3.2.2010 Ta malá satanka je snad všude... Pořád něco krade, okusuje, přenáší... Kdo se v tom bordelu má vyznat?? Tady si položím plyšáčka a za deset minut je úplně na druhé straně pokoje a tak si vezmu něco jiného a za chvíli je u mě a chce mi to zase ukrást!!! Chce vždycky jen to co mám já...  tak se na ni pěkně zubím, jenže ona je taková příšerka a třeba couvne.. jenže ustoupí jen na chvilku a pak to zkouší znovu a znovu... Jednou jí tu hlavu ukousnu...
a u jídla? to malé stvoření by snad snědlo i slona!!! Večer dostáváme jídlo spolu, ale ona je jak vysavač :) vyluxuje svoje granulky a už se valí k mojí misce a panička jí nemůže vysvětlit, že už je po jídle a že tohle je moje... drží jí z dosahu mých zubů, ale ona se jí v ruce svíjí jako žížala a pěkně vyvádí a kouše :) potvůrka

1.2.2010 To, že tu je Aranka, má ale i výhody :) chodím ven skoro každé tři hodiny :) dokonce i v noci jsme byly, i když nepotřebuju na záchod, tak chodím s paničkou a tím malým vetřelcem, musím je hlídat aby se moc neskamarádily!!! Prcek s námi chodí i na velké procházky, prý aby se unavila :) Celkem to zabírá :) padne a chrní potom pěkně dlouho....
Panička je pěkná zrádkyně... přemýšlí nad tím, že bychom si Aranku nechaly, jak by to dělala když bude ve škole a jak by s náma Aruše jezdila na tréninky a prostě si všecko promýšlí.. a co JÁ??? Já jsem vosk?? Proč se nezeptají mě???

31.1.2010 k nám přijela paničky kamarádka Ivča Lžičařová a dovezla s sebou malou psí holku... Aranku... mimčo od Chirušky...a já naivka si myslela, že si ze mě doma dělají srandu, když do mě pořád hustí, že přijede Aranka a jestli chci Aranku :) no to je jasný, že jsem chtěla, ale to jsem netušila, že to myslí vážně... Já, abych se s někým dělila o hračky??? No, nepřipadá v úvahu... A panička si pořád zpívala: Aranka umí hula hop... tomu jsem teda nevěnovala už moc pozornosti, protože panička je prostě někdy trhlá...
A teď je tady... všude strčí čumáček a chce se se mnou kamarádit, vůbec nerespektuje, že mi leze na pelíšek.. prostě nic.. Tak se na ní zubím jak to jde a mezitím si panička povídá s Ivčou a mezitím mě chvílemi okřikuje, abych necenila..
Co po mně chtějí??? Že mi sem strčí takového malého vetřelce a pak jakože nic a že se budem kamarádit??? Tůůůůdle :)

18.10.2009 jsme jeli do Dvora Králové na distanční závody v Dogfrisbee... to je pes a létající talíř :) létající pes s létajícím talířem :) po semináři to byla naše druhá zkušenost s tímto sportem :) když teda nepočítám to, že mi panička hází venku, abych se, jak říká, "vylítala" :)  V plánu byla nejprve i sobota, ale tu jsme nakonec vynechaly, bo panička je prostě amatér a průběžně si marodila :)  V neděli byly dvě disciplíny: Dogdartbee a Super MiniDistance.  V SMD jsme skončily na 36. místě z 66 závodníků a v DD jsme byly dokonce na 11. z 66 :) panička byla moc nadšená, protože přepokládala, že budem spíš v poslední desítce :)  Já talíře miluju a panička mi ráda hází :) i když teda ty hody ze začátku byly šílené :) Další distanční závody se budou konat v Brně, takže to budem mít skoro doma :) už se moc těšíme

26.9.2009 Dneska jsme s paničkou byly na Dogfrisbee semináři s Tomášem Kociánem. Panička se učila nové hody a taky nám Tomáš poradil, abychom se naučily vyměňovat disky..Přihlásíme se také na závody..  Snad mě teď panička nebude honit :)

12.9.2009 Panička mě zase vytáhla na další závod :) tentokrát O pohár zetoru... cvičily jsme v kategorii ZPU1, kam se přihlásili původně jen 4 psi, ale nakonec nám to spojili se ZPU2, takže nás bylo celkem 6. Ráno všichni z mé kategorie odjeli na stopu a jen já zůstala na cvičáku, protože dělám hlídačku. Po jejich příjezdu se začala cvičit poslušnost a začlo se ZOPkama, kde mimochodem byla paničky kamarádka Ivča s Ankarou a Angie (bylo fajn ty koblihy zase vidět :) Jak to tak bývá, tak na každého působí nějakou silou stres a holky nakonec skončily na 5. a 8. místě. příště to bude určitě zase o kousek lepčí :)
Po poslušnostech ZOPek se začla naše kategorie a já s paničkou jsme byly až poslední na řadě a to čekání bylo opravdu šílený. Nakonec jsme tedy přišly na řadu... Nějaké nepřesnosti v obratech, při chůzi jsem se za paničkou táhla jak smrádek, ale ona to přežila a i přesto se mě snažila povzbuzovat!!! Metrovka byla s dotykem a vyběhnutí pro aport bylo pomalé. Co se mi opravdu nepovedlo byl povel volno :) opravdu byly asi erupce na slunci ... odešla jsem až na druhý povel...
A obávané hlídání předmětu??? Ztratila jsem JENOM 2 body... panička mě málem sežrala radostí :) a ty dva body mi strhli za to, že nejsem prostě ostrá, razantní a jentak tiše vyběhnu ... panička byla ale nadmíru spokojená a já taky, že jsem jí udělala radost :) u skupinových cviků také byly nějaké ty ztráty, ale i tak nám náš počet bodů stačil na zlatý pohárek :) panička skoro až do konce nevěděla jak na tom je s bodama, protože naše body se tam dopsaly až celkem dlouho po skončení cvičení, ale o to bylo větší překvápko, že  nám ten počet bodů stačil... panička se fotila ještě s putovním pohárem :) jakože nejlepší závodník myslím, ale to fakt už nevím, protože se toho odehrálo tolik, že jsem to nestíhala vnímat.. rozhodně to byl fajn prožitý den s přáteli a se spoustou dalších zkušeností :)

26.8.2009  Dneska jsme přijely od Ivči ze Strachovic... i když se mi nechtělo, musela jsem se rozloučit s tím satánkem Maxíčkem, Ankou i Angie a taky hlavně s koníčkama....teď už nebudu moct tolik lítat a zlobit...bylo to strašně faaaajn... koníci, hafíci, ovečky... všecko jsem si mohla pohonit a pozlobit...

22.8.2009 Před 12-ti dny jsme se rozhodli... teda vlastně panička se rozhodla, že zkusíme závody v OB-Z. Začalo se tedy cvičit....
vysílání do čtverce, aport přes překážku, nacvičování chůze, rozlišování předmětů a další a další věci :) nebyla jsem sama kdo se tak rychle zařadil do pracovního procesu, protože jela i Ankara a Angie :)takže se cvičilo, cvičilo a cvičilo... panička usoudila, že největším problémeme  bude vybíhání, protože to mi fakt nejde... já ani nevím, jestli jsem zmatená,ale vybíhat se mi prostě nechce.. a tak jsme si hrály a já vybíhala a všechno vypadalo super :) pak ale přišel závod a já dostala asi trému nebo jak se to říká a prostě jsem se z toho místa nemohla hnout :) přivolání bylo až na podruhé, do čtverce jsem nedošla a i přes překážku mě máma musla nutit... no trapas...  dneska doma sice máme pohárek, ale i tak si budu muset napravit reputaci na zetoru :) už se moc těším :)

13.6.2009 Na dnešek jsme měly s paničkou v plánu 9. Královopolský závod v kategorii ZPU1 a taky, že jsme se zúčastnily :) Vylosovali jsme si číslo a nastoupili k závodu :) rozhodčí nám dělala paní Nalezená, která pískala i ZPU2 a u ZOPek byla paní Bajgarová :) všechno se neslo v příjemné atmosféře :)
Vedla jsem si celkem dobře :) vytknuta mi byla zase převážně ta má závratná rychlost a dvakrát jsem se vyvalila při lehni... z celkových 130 bodů jsme ztratily 9b. (taky tam teda byl dotek překážky- to flákám naschvál, to uznávám, a pohrábla jsem si aport, což panička nemohla pochopit). Ale i tahle ztráta nám stačila na to, abychom vyhrály své první místo :)
Panička měla ohromnou radost... domů jsme odjížděly s pohárem a to i přes to, že panička celých 14 dní myslela na to, že přeci jen měla jít ty ZOPky :) Bylo to fakt super překvápko a mě z toho káplo hooodně dobrot..
taky se to na mě podepsalo druhý den :) to byly salámky na závodě a pak jsem dostala kostičku, když nám dávali pohár a pak jsem dostala ještě doma za odměnu (asi 2x :)
No prostě všecko se tak zadařilo :D ani jsem nezlobila s tím, že bych se na povel nepostavila :D doufám, že udělám paničce radost i příště :) V kategorii ZPU2 soutěžila Coruška s paničkou Luckou Kiselákovou :) moc jim gratulujeme k vítězství v jejich kategorii :)
Dášenka je největší šikulka na světě :)

21.-24.5.2009 ŠLAPANICKÝ VLK MORAVSKÝM KRASEM
Tak si zas jednou panička řekla, že vyzkoušímě něco nového a zahrála si na šílence, který byl 14 hodin a 20 minut na druhém konci mého vodítka. Ten čas je tak vysoký kvúli tomu, že nám přesně takhle dlouho trvalo ujít 46 km. Ano, je to tak, panička zešílela a rozhodla se zkusit dogtrekking, což je extrémní vytvalostní sport, kdy má člověk v určitém časovém limitu ujít nějakou vzdálenost. Po celou dobu je spojený se svým psem vodítkem... Proto ten šílenec na druhém konci vodítka :) Šla s námi i Danča s Britkou, takže to byl nakonec fajne výlet :) procházeli jsme krásnou krajinou a povídali a povídali :) teda do té doby než už paničku bolely ťapky :) potom už se totiž převážně nadávalo.. i když víceméně v duchu, ale sem tam něco přeci jen uniklo :) Panička cestu asi třikrát chtěla vzdát... teda jako nechtěla, chtěla dojít do konce, ale myslela, že prostě už nemůže... já jsem se jí ale snažila pokaždé zvednout náladu a táhla jsem jí dál... k cíli ... :) 
Teď Ti do toho Dášenko trošku skočím, můžu?
Bylo to něco úžasného... Jdete, jdete, jdete... Je s Vámi jeden fajn člověk a dva psíci... psíci, kteří Vás rozhodně nenechají "ve štychu". Při tomto závodě jsem si sáhla opravdu na dno... myslím :) nevím jestli by to šlo ještě níž, protože jsem fakt měla pocit, že jsem úplně dole... Bolest mi kazila celkem velký kus cesty... několikrát jsem držela mobil s tím, že zavolám, aby si pro mě přijeli. 1 a půl kiláku jsme šli snad hodinu lesem a já jen doufala, že dojdem na K3 a že budu v civilizaci kam si pro mě přijedou... Ale ten fajny človíček mě prostě podržel a znovu namotivoval... Děkuju Danče, že jsem zvládla těch 46 km dojít... bez ní a bez Darshi bych to nezvládla... To oni byli můj motor :)  Dášenka se zachovala po cestě přímo nádherně!!! Pes pozná, kdy je jeho člověk totálně na dně a kdy potřebuje opravdu pomoc, Darshi mi pomohla jak psychicky, tak fyzicky! I přesto, že jsem se snažila do posledního kopce ve velké tmě šlapat tak rychle, abych Dášenku nezatěžovala, tak ona zabrala a doslova mě do toho kopce vytáhla. Po cestě se ke mně na vodítku vracela s radostí a skákala po mně, jako by říkala: Mámo pojď, už tam budem...
Ale co tímhle chci říct??? že i když si říkáte, že vztah se psem máte dokonalý a že ho dokonale znáte... není to pravda, protože právě ve chvíli beznaděje poznáte, že ve Svém psovi máte ten největší poklad pod sluncem a vzhledem k našemu pozdnímu návratu i pod měsícem :) Darshi... děkuju Ti za podporu a za to, že jsi... za to, že jsi tu pro mě!!!
Myslím, že každý kdo má psa, by měl tohle jádro vztahu poznat... Proto i když to bolí.. a bolí to hodně (na to se připravte) všem doporučuji aspoň jeden takový závod zkusit. A víte co??? Šla bych do toho znova... STOJÍ TO ZA TO
Promiň za přerušení, beruško... Můžeš pokračovat ...
Ale vždyť já skoro nemám co :) tak jsem teda paničce pomohla... pomohla jsem jí až do toho vytouženého cíle... a i když z toho nebylo žádné vítězství, tak myslím, že pro paničku bylo důležité hlavně to vítězství sama nad sebou :) to, že jsme došli byla největší odměna, které jsme mohli dosáhnout :)

4.4.2009 Dnes byly další zkoušky :) ZPU1 :) Máme celkem 127 bodů, tedy ztráta 23 bodů, z toho deset jsme ztratily za hlídání předmětu :) no hlídač ze mě asi nebude, no :) Každopádně jsme si to moc užily, fajn strávený den s pejsky a s lidmi, co se o pejsky zajímají a mají je rádi :) Sluníčko nám pořádně svítilo, pro nás hafany až moc, měli jsme toho už plný zoubky a ještě jsme museli pracovat... Ten den ,se konaly také zkoušky ZOP, celkem bylo na zkouškách 7 psů na ZOP a 4 psi  na ZPU1 a z toho jsme já a Britka hlídali a Spike a Charlie byli na stopě :)
V ZOPkách byla taky Ivča s Angie a Ankarou a samozřejmě také složily :)  Všem pejskům se zadařilo uspokojit páníčky ať už hodně nebo trošku míň, ale zvládli všichni. Jako rozhodčí jsme měli paní Marcelu Nalezenou, která nám každému poradila jak na chyby a s ní tam byla i paní Eva Bajgarová (obě z Krpole).
Po zkouškách jsme ještě chvíli zůstali a dělali blbosti :) vysvětlovali a podobně :)

3.4.2009 Jupí, přijely kámoškyyyy :) přijela Ivča s Angie a Ankou, nejsem samaaa :) konečně mám někoho koho můžu pozlobit :) Měl přijet i Harry od Martiny, ale ten nakonec nemohl, protože čuby háraly... no a tak jsme se všici domluvili a přijela taky Danča s Briketkou a šly jsme ven a zkusili si zkoušky na nečisto :) bylo to fajn :) Všem to šlo bezvadně :) Jen kdyby mi to tak šlo i zítra :)) Držte nám všem palečky, máme zkoušky :)

21.3.2009 se na našem cvičáku uskutečnila zkouška BH (zkouška doprovodného psa). Jestli se cítím jako doprovodný pes??? Jasně že jo :) teď když tu zkoušku mám za sebou :) Pobrala jsem si ztrátu 5-ti bodů, ale za to stejně může máma, páč já jsem přece úplně skvělá :) Když já prostě vycítím a vysleduju, že panička jde prostě jinak než normálně :)
Každopádně to bylo celkem fajn a bylo to i strašně rychlé. Pana rozhodčího nám dělal opět pan Pouč a byl moc hodný i když nemusel, tak nám velel kam kdy zatočit a tak...
Děkujeme Ivče Lžičařové za vedení akce a samozřejmě také za přípravu všech mých chlupatých kámošů i mě samotné :) a za dva týdny si zastresujeme znova na ZPU 1 :)

15.3.2009 Tak dneska jsme byly s paničkou a Dančou a Britou v Pohořelicích na vycvikovém dni. Cvičily se poslušnosti a pak byly ještě obrany... Bylo to moc fajne, já i Britka jsme hlídali batoh jako divé :)
Poslušnost byla také v pohodě, cvičily jsme na zkoušku BH, která bude za necelý týden a zároveň jsme zkoušely i jiné cviky. Jediné co nám nějak kazilo náladu, bylo počasí. Stále pršelo, a fučel vítr... tfuj, taková škoda... :) Moc foteček nemáme, protože jsme spíš natáčely (video bude na youtube), i když video bylo také nic moc, tak aspoň nějaký ten pohyb tam zachycený přece jen je :) Figuroval nám zase Jirka, který mě dokáže pěkně rozpálit, že hlídám batoh jako největší obranář :) Děkujeme Ivče a Lucce za uspořádání této akce :)

7.3.2009 Dnes byly na našem cvičáku zkoušky ZZO, kam přijela i Ivča s Ankarou Dermott i Angie Dermott :)  Já už jsem je neskládala, protože je mám z loňska, ale holky jo :) a moc se jim to povedlo :) Anička měla za poslušnost 57 bodů a prospěl výborně, celkem tedy prospěl výborně a Angie měla 55 bodů a za speciální cviky taky prospěl výborně, celkem teda taky prospěl výborně :) no jsou to holky šikulky :) Ostatním pejskům se také moc zadařilo :) všichni zkoušku složili úspěšně a to je hlavní... A co jsem tam vlastně dělala já??? Já byla pomocný pes do skupinek a taky na poslušnost s Abrou, která hárala, takže jsme si s maminkou i pocvičily :) ty speciální cviky už mě moc nebavily, protože už jsem byla taková otrávená :) to víte, byla jsem skoro pořád v odkládačce, protože panička stále někde lítala a byla s panem rozhodčím... teda den předtím to s ní nebylo k vydržení, protože byla nervózní a pořád jestli má všechno a četla si řád, aby upozornila účastníky kdyby něco... baly totiž vedoucí zkoušek... :) no myslím, že to brala až moc vážně :) ale nakonec byl rozhodčí moc spokojený a říkal, že byly zkoušky na vysoké úrovni. Panička říká, že bez ostatních ochotných pomocníků a bez Ivči Lžičařové by to nebylo tak jednoduché. Ivča připravila veškeré papíry a dokumenty potřebné ke zkoušce, takže nám všem usnadnila hooodně práce a tak jí moc děkujeme za to i za nové zkušenosti  a důvěru :) Dále děkujeme Romanovi, který se papírování tak dobře ujal a zvládal řešit očkováky, penízky no prostě téměř celou administrativu :) Panička taky děkuje Danče, která byla pravou rukou :) zároveň fotografem a nakonec i pomocníkem se psem, ne tedy se svým, ale o to stíženější měla práci :) děkujeme Míše za obstarání obědu a další věci, které zastala popřípadě na ně upozornila :) Neopomeneme nové členy za pomoc ve skupinkách a na holky v kantýně, které se staraly o občerstvení. Mirce díky za sehnání čtečky na čipy... snad jsme na nikoho nezapomněly :) No vlastně zapomněly... na pana rozhodčího Milana Mnicha, který hodnotil zkoušky objektivně a byl ochotný poradit se cviky :) No kdybych si na něco vzpomněla, tak Vám to sem napíšu :) Panička doufá, že se všem zkoušky líbily a že nikoho moc nebuzerovala :) jen tak dál děcka, jste skvělí :)

7.1.2009  To už je leden???? to bylo ale dlouhé volno... ta panička je pěkná potvora, ale teď mi slibuje, že budem zase něco dělat, protože už má šecky zkoušky hotové... Ale jako úplně se na mě nevyprdla...
dělali jsme něco do stop a zkoušeli hledat předměty... a já vůbec nevrtěla ocáskem a panička si to toli přála...to má za to, že to byla taková doba :) Teď už cvičíme na canisterapeutické zkoušky, tak je zase veselo a pak rovnou navážeme na další dvě... já nevím, copak si panička myslí, že jsem nějaký robot na práci???Ale že to je ona, tak se pokusím ... ona mě pak zase vezme za odměnu na prázdniny ke koníčkům :) Už se těším až Vám budu psát mé další zážitky, protože to začíná být vtipné už teď, panička tu chodí v bílém plášti, plánuje si, jak na mě bude rozevírat deštník a tak....abych pak prý nebyla na zkouškách překvapená...tss...copak mě něco zaskočí??? no ale kašpařina to je dobrá...no budu sledovat o co se bude máma snažit a kdyžtak včas zakročím :)
Prý to je taky kvůli jednomu tréninku... Byly jsme totiž na cvičáku a mě něco nesedlo a jak říká panička, tak jsem se začla chovat děsně histericky a nechtěla jsem jít ani u nohy a všeho jsem se bála, tak má panička vítr, aby mě to nenapadlo při zkouškách :) No to se dozvíme až potom, takže teď už Vám víc neřeknu a musíte si počkat :)
                                                                                                                                                                                                                                                                             
19.10.2008 Se na našem cvičáku konaly klubové závody v poslušnosti, na rozhodčí si zahrála Lucka Kiseláková a my jí děkujeme, za její trpělivost při posuzování, tuším, 12 psíků. Kvůli malé účasti v kategorii štěňat byla jen naše kategorie pokročilých.
Vše po deseti bodech....Ztratily jsme dva body za přivolání, ale jinak jsme měly vše za plný počet a tím jsme získaly první místo.  Body byly celkem vyrovnané a na záda nám  dýchal Sydney s Bebou, myslím, že jsou fakticky dobří a že u takových věcí už fakt rozhoduje naše momentální psí nálada. Bylo to fakt super a moc jsme si to užily. Fota vlastní nemáme, ale panička se pokusí nějaké sehnat a dá mi je a já je pak dám sem :) Vypadá to že teď bude takové menší volno, protože se panička musí učit chemii  a tak snad něco podniknem potom a já Vám o tom budu moct povyprávět :)
                                                                                                                                                                                                                                                                         
13.9.2008 Jsme se s paničkou zúčastnily závodu O pohár Zetoru (dle ZOP). Vyráželi jsme brzy ráno..já, panička a taky páníček. Prezence měla být mezi půl osmou a osmou a tak jsme vyrazili dost dopředu, protože jsem nevěděli kde je cvičiště. No samozřejmě jsme hned po ránu bloudili... jednak mezi panelákama a jednak pak i po poli :) našli jsme cvičák, ovšem, přišli jsme k němu z druhé strany a vrátka nikde a tak jsme to museli celé obcházet a to bylo už pár minut před osmou... no na cvičák jsme došli po osmé, ale naštěstí nebyl žádný problém a mohli jsme se v klidu zapsat :)Hodně problémů dělal nepříjemný materiál a v podobě běkolika vrstev pletiva...V naší kategorii soutěžilo 23 psů, a i přes to, že panička ze mě byla rozlazená, protože jsem se u nohy plížila metr za ní a vypadala jsem, že každou chvíli padnu, jsme získali krásné třetí místo s 94 body... Paní rozhodčí Eva Bajgarová z KK Krpole nám to ohodnotila a říkala nám, že prý podávám spolehlivé výkony a že to ale bylo strašně pomalé.... takže....všechny body byly strženy za tempo... snad s tím něco příště udělám... :)
(přivolání -1 bod, polohy -1 bod, ovl. na vodítku -1 bod, ovl. bez vodítka -1 bod,ovl. na vodítku ve skupině -1bod, polohy ve skupině také -1 bod)
Poděkování patří paní Bajgarové a paní Nalezené a činnost rozhodčích a také poděkování organizátorům závodu :)
Panička měla velkou radost :)
více foto na http://katyn.rajce.idnes.cz/13.9.2008_O_pohar_Zetoru/
                                                                                                                                                                                                                                                                         
29.8.2008  Tak včera jsme přijely z letního výcvikového táboru ve Zbraslavi, bylo tam moc pěkně, hodně kamarádů a také práce... měly jsme tam zůstat až do neděle, ale nešlo to, protože páníčci museli zařizovat bydlení, protože to  bych potom neměla kde mít svůj pelíšek... ale aspoň, že jsem včera stihla i obrany :)
Byla jsem tam společně s Britkou, bydlely jsme spolu na pokoji a ona často štěkala, potvurka, ... mimo práce jsme chodily na procházky do lesa, který byl hnedka vedle a byly tam úplně fajnový lesní cesty... Chodily jsme ale tak, abychom s Britou měly dost energie na večerní obrany, ale i tak jsem byla už ve středu mimo a tak mě panička ve čtvrtek pošetřila a nechala mě celý den odpočívat a pak večer??? pořádně jsem jim to tam natřela :))
Na táboře byla možnost pocvičit poslušnost, to si dělal každý sám a zbytek lidí tam dělal křoví, aby jsme si my psíci zvykali na přítomnost lidí, to probíhalo před polednem  až do oběda. Taky se cvičily obrany, ty probíhaly tak od pěti až do osmi minimálně, každý den byla dvě kola :) Já jsem cvičila převážně hlídačku (hlídání předmětu) na zkoušku ZPU 1, kterou má panička v plánu skládat, ale taky  mě nechali kousat  na kůži, prý aby mě "nasrali" , sice nevím co to znamená, ale tak jsem to tam zaslechla :)
Za začátku jsem  u hlídačky štěkala jako divá a vůbec jsem se nemohla udržet, protože jsem strašně chtěla  prohnat toho figuranta a bylo mi skoro jedno, že v tom batůžku mám salám...... jen se do něj zakousnout (do figuranta myslím :) !!!!  Když jsme cvičili v rešicích, tak mě panička zcukávala zpátky k batohu a tady už mě potvoráci nechávali, jestli se tam vrátím sama, ale já to šecko pochopila a nakonec jsem si přece jen dala říct a šla si pro ten salámek do batohu
Britka taky obranářovala, začínala koust na kůži a pak se přes klín dostala až na rukáv... říkala, že jí to taky baví :) no ona je prostě tvrdej obranář stejně jako já:))
A v neposlední řadě se jezdilo také na stopy... jelikož já i Brita začínáme, tak asi nečekejte žádné zázraky :) Brita s Dančou dělaly nášlapy a já s paničkou nášlap s krátkou stopou, která byla zakončená paniččinou včerejší (a následující den také předvčerejší) ponožkou :)
Každopádně to bylo žůžo a snad to příští rok zopakujeme :))
více foto na http://katyn.rajce.idnes.cz/Vycvikovy_tabor_Zbraslav_2008/#album
videa na budou časem snad i na youtube.com (až se panička dokope je tam vložit:)
Velké poděkování Péťovi, který nám byl rádcem a průvodcem skrze stopy...
  ...a samozřejmě také našemu figurantovi Jirkovi Bravencovi za vedení obran, výbornému figurování a poskytování cenných rad :)
Zapomenout by se nemělo ani na organizátory...... DĚKUJEME
                                                                                                                                                                                                                                                                         
8.8.2008  Stehy pryč,polovina prázdnin taky pryč...to je v pytli :) a co já o prázdninách dělám?? začalo se pracovně..teda pro paničku, pro mě ne, ale odvíjel se od toho můj režim. V červenci jsme jely na dva týdny ke koníčkům a tam jsem se tak suprově vylítala :)
a ještě se vylítám, protože tam s paničkou hned po zítří zase jedeme :) pořádně je musím prohnat po louce :)  a je tam taky hafo kamarádů..
Angie, která mě aktivně pokousala kvůli mému talíři, její ségra Ankara, Merlin, spusta psů na hlídání, aronek, Derfel, Harry :) jo a taky  MY LOVE :) a potom??? pojedeme s paničkou na tábor, ale o tom až příště :)) ...
                                                                                                                                                                                                                                                                        
27.6.2008 zítra jdeme na veterinu a budou mi vytahovat stehy, ani nevím, jestli se mám bát:) tak strach si zatím nechávám v zásobě na zítra a zatím si ještě užívám...venku už lítám jako pometlo, chci si hrát s Niki, skáču kolem ní jak blázen a s ní to nic nedělá :( Pořádně jí vypráším kožich až ty stehy budou pryč :)
                                                                                                                                                                                                                                                                          
24.6.2008 Jupí, přijel se na mě podívat páníček :) mě už se tolik stýskalo a tak jsem ho musela poskákat jak jen to šlo ... škoda že tu bude jen do zítra... už se moc těším až budeme o prázdninách všichni spolu, protože s paničkou není moc řeč :)) a budeme třeba jezdit i někam navýlety a na to se moc těším... kdybych nebyla nemocná, tak už jsme prý dávno někde v Jičíně nebo Brně a pořád si hrajem.... Už aby to bylooooooooo
                                                                                                                                                                                                                                                                         
  22.6.2008 venku je taaakovééé teplíčko, vždycky si tam lehnu a vyhřívám se, panička říká, že chytám vitamín D :) Oblizuju si oholenou pacičku, to nevadí tolik, jako když si chci blízat bříško, to mě hnedka sprdnou....už je mi lépe, ale ješte to potrvá šest dní... teda šest dní pokud to vydržím a nic si s těmi stehy neudělám, jinak se to ještě protáhne a proto mě tak hlídají... ale já se pokusím být hodná, aby se to neprotahovalo, ale ty oblečky na noc si myslím jsou celkem zbytečné.... :)
                                                                                                                                                                                                                                                                          
21.6.2008 Achich joo...to tolik boli....ale už celkem i papám, sice si dávám pozor kolik toho najednou sním, ale papám :) jen tak aby to nebolelo :) už i popobíhám, aby ze mě panička měla radost a před chvílí jsme leželi chvíli venku... :) bylo to fajn :) Jinak stále ležím a maximálně si dojdu na záchod a nebo si nechám přisunout misku :) je to fajn, jak kolem vás skáčou :))  
                                                                                                                                                                                                                                                                           
 20.6.2008 Konečně něco málo snědla, sice jen trošičku a opatrně, ale aspoň něco... vodu dáváme injekční stříkačkou. Dášenka pořád leží, když jdeme ven, tak dojdeme na hřiště, tam si lehne a leží... tak bude potom tak odpočatá :) to se pak bude cvičit a lítat :) Až bude úplně v pohodě, tak určitě napíše :)   19.6.2008 Dášenka je stále jak přejetá, tak píšu já, třeba mi to vezme :) Noc byla děsná.... Dášenka několikrát zvracela, pokaždé když se pohnula, tak jsem byla také vzhůru...Lehla jsem si hlavou k ní abych to k ní měla blíž, na noc dostala límec a taky košili, kdyby si náhodou chtěla stehy vydrbat nožičkama..... myslím, že mě v tu chvíli, jak jsem ji do toho navlékla, nenáviděla....
  Už je po poledni a Dášenka jestě vůbec nic nepila ani nejedla.... jen zvrací..... nechce pít ani z ruky příšerka jedna.... už aby byla v pohodě.....
Dášenko???? Chceš něco říct???........ Jo, bolí mě bříško !!!! a už nevím jak si lehnout :(
                                                                                                                                                                                                                                                                            
18.6.2008 13:34 hod. Teď jsme dojeli k veterinářovi a ten nám řekl, že máme ještě chvilku počkat, že nás za chvíli zavolá. Tak čekáme a já si skočím ještě naposled na záchod.... Doktor už nás volá, já a panička jdeme do ordinace. Váží mě na takovém velkém kovovém stole,hmmmm....mám 31 kg.... Dostanu prý injekci na 30 kg. Přesunuli jsme se do jiné místnosti a pak doktor přišel a píchnul mi injekci.... Čekáme a mně je nějak špatně,... a je to.. pozvracela jsem se.... několikrát. Panička se vůbec nezlobí a je tu se mnou, jsem taková ospalá...
  Darshi??? Můžeš ještě psát pacičkama? Ne? Tak já tě vystřídám.....
  Takže Dášenka mi teď už skoro spinká, snaží se udržet,ale nemá na to už moc síly, dopíchl se jí zbytek anesteze a Dášenka spí už jako by ji do vody hodili... Přenesli jsme ji na operační sál a já se ptám, jestli tam můžu zůstat dívat se. Pan Novotný říká, že určitě ne, že by byl nervózní a proto si jdu sednout zpět vedle, kde Dášenka usínala, přišla pro mě sestrřička, že pro mě pan Novotný posílá ať se tedy jdu dívat, ale když řekne nebo uvidím, že je nervózní, tak půjdu pryč.
Dášenka už je vyvázaná a vyholená,věci připravené a operace může začít. Nejprve odstranění obou vaječníků a nakonec i odstranění dělohy, vůbec žádné komplikace a Dášenka celou dobu hezky, pravidelně dýchala... za 45 minut je hotovo, Dášenka má krásnou jizvu a já už teď přemýšlím jak jen ji uhlídat, aby si stehy nevytahala. Přenášíme ji do auta, trochu poplakává. Po cestě je dost horko, těžce oddychuje. A teď...jak ji dostat z auta???Má tu být děda,ale není tu.... no to neva, zvládnem to samy s mamkou...jen abychom Darshi o nic nepomlátily...
Uff, už leží na pelíšku, sedím u ní, protože jakmile poodejdu, tak mě hledá a snaží se zvednout. Tváří se tak statečně, snaží se zvednout hlavu, ale vždycky po chvíli jí upadne zpátky dolů... tak a teď bude spinkat...
                                                                                                                                                                                                                                                                         
14.6.2008 Dneska jsme byly na 8. královopolském závodu jak asi tušíte v Králově poli v Brně :) Celkem se účastnilo v naší kategorii (ZOP) 19 psů.
Všichni jsme byli moc šikovní a moc jsme se snažili to páníčkům aspoň maličko znepříjemnit například tím, že jsme špatně přisedali k noze nebo vůbec neposlouchali na přivolání a podobné vylomeniny :) Já jsem teda "akorát" nepřisedala, nevstala na vstaň a místo abych předsedla před paničku jsem ji na povel Ke mně oběhla a sedla si k noze:) Panička ze mě měla veeeelikou radost. Závod byl výborně připraven, běželo to všechno rychle za sebou,tak se nemuselo nikde moc čekat a dokonce nám vymysleli i doprovodný program v podobě ukázky poslušnosti, respektive chyb našich dvounohých vůdců smečky...
S paničkou jsme skončily na krásném 5 místě s 91 body :) nebyla jsem nějak asi ve své kůži a i paní rozhodčí nám říkala, že prý nejsem nějaká soustředěná a že ví, že cvičím mnohem líp..... ta je ale hodná, že??? No tak snad příště nebudeme šmoulit pytloviny :) bez tak kdyby panička nezmatkovala kvůli papíru, tak bych se snažila víc...ale ona mě tak blbě nervuje :) hlavně když to je na koho svést :) Už se moc těším na nějaké další závody, kde jim to pěkně nandám :)
                                                                                                                                                                                                                                                                          
1.6.2008 Uf, to byla cesta, právě jsme s mojí smečkou přijeli z výletu, bylo to moc fajn :) Byli jsme v rekreačním středisku Spálený mlýn, asi tři kilometry od vesničky Rešice, odkud jsme capali pěšky a kam jsme taky capali dneska zpátky... v tom teple to byl teda v mém černém kožíšku docela boj... Po cestě jsem viděla takové velikánské kouřící komíny a prý to byla elektrárna Dukovany, která byla od té naší osady vzdálená 7 kilometrů... No a teď co jsem tam vlastně dělali... jak jsem říkala, byly jsme tam od pátka asi od tří hodin a z rešic jsme jeli v neděli kolem16 hodiny... :) Byly jsme na obranářském víkendu, kde jsem se učila hlídat předmět :) Obrany mám ráda a toto bylo celkem podobné, akorát jsem nekousala na figuranta, jen jsem před ním musela bránit batůžek, ve kterém byly mňamky :)) Bylo to mooooc fajn :) akorát... já tolik nechtěla ty mňamky, spíš jsem chtěla víc toho figuranta, který přede mnou utíkal.... byla jsem totiž tak dobrá a on se mě bál a tak radši utekl a batůžek mi radši nechal, protože jinak bych mu ukázala :))
Měla jsem tam hodně kamarádů a byla tam se mnou i moje kamarádka Brita (více o ní v sekci Moji kamarádi ), která se učila to samé jako já :) Myslím, že figuranti měli nahnáno :))
Jinak to byl moc fajn víkend, bydlela jsem s mojí smečkou v chatce, když se necvičilo, tak jsem odpočívala nebo se koupala v řece, byli jsme také na procházce a nebo jsme si hráli s létajícím talířem. Taky jsem štěkala na Bena(NO x RR), protože mě chtěl připouštět a já taky myslela, že mi chce vzít můj talíř. V chatce jsem se zabydlela velice rychle a pokaždé jsem do ní běžela napřed :) Doufám, že brzy někam zase pojedeme
                                                                                                                                                                                                                                                                         
6.5.2008 tak a já si teď užívám svoje poslední hárání... Je to na mě asi i dost vidět :) furt bych se někde tulila...to normálně moc nedělám :) Panička nebude ale moc nadšená za pár dní, protože přijde moje nejhorší období neposlušnosti, jsem prý jako by mi vymazali mozek :) Poslední hárání?? Protože a jelikož štěňátka nepomohla a já mám pořád problémy :) půjdeme na operaci...kastrace se tomu myslím říká... panička říká,že nic neucítím, protože budu spinkat, udělají to tak, že nebudu už nikdy hárat a taky nebudu moct mít štěňátka, což mě sice netěší,ale taky nebudu nemocná a mít zánět dělohy a to by prý hodně bolelo...tak proto.... zatím se moc nebojím,ale to asi přijde :)
                                                                                                                                                                                                                                                                         
4.5.2008 Právě jsme přijely z Tišnova, byli jsme tam na závodech dle ZOP, závod se jmenoval Grádo 2008, panička měla strach z přísné rozhodčí a z jejího bodování, nakone to ale dopadlo překvapivě dobře i přes to,že jsem neudělala jeden obrat :) Paní rozhodčí pochválila moji chůzi,ale řekla mi také o těch mých obratech :)Asi si to vemu k srdci a pořádně na tom zapracuju,aby mi nemohla na závodech v KRPOLI nic vyčítat :) Za přivolání mi strhla jeden bod...asi jsem si nesedla zrovna rovně, za ovladatelnost na vodítku a bez vodítka pokaždé 2 body dolů...to ty obraty...sedni,lehni,vstaň? já myslím,že to bylo superdokonce jsem se postavila,ale strhla nám dva body, odložení za plný počet :) speciální cviky za plný počet :) super ... celkem 93 bodů. Nakonec jsme se umístily druhé a chyběl nám jen jeden bod na vítězku...no příště :)
Panička ze mě měla moooc velkou radost a dala mi spoustu mňamek :) Prý pojedeme ještě v polovině června a docvičíme ty obraty :) No v Tišnově s námi byl i jeden kamarád ze cvičáku. Moc se jim ale nezadařilo. Sydney byl celý den nějaký rozržitý, snad za to nemohlo to, že ze mě cítil že budu hárat. Jestli jo, tak se mu tím moc omlouváme i jeho paničce, která byla trochu zklamaná.
                                                                                                                                                                                                                                                                         
19.4.2008 :) Další zkoušky, teda řeknu vám, je to pořádná makačka, ta panička se asi zbláznila, ale co bych pro ni neudělala, že? Základní ovladatelnost psa? Já jsem ovladatelná :) Ovladatelná na 92 bodů ze sta... problém jsem měla s povelem vstaň a obraty by prý mohli být trošku přesnější...ale co...máme?? Máme!Rozhodčího nám dělal pan Novák
Panička chce jet na závody...no to jsem zvědavá,jak to tam bude vypadat :)
                                                                                                                                                                                                                                                                          
29.3.2008 jsme složily zkoušku základní ovladatelnosti psa s 53 body a zároveň jsme skončily na druhém místě v klubových závodech. Celkem skládalo zkoušky 11 psů, všichni naštěstí úspěšně. Jako rozhodčí nám dojel z MSKS pan Pouč, který nám po zkouškách poradil, na co bychom se měli všichni zaměřit. Byla to dobrá zkušenost a určitě povzbuzení do další práce :) No ale co jsem se tam navymýšlela, panička myslela, že mě přetrhne, při obratech jsem si nechtěla přisedat k noze....teda já chtěla,ale byla jsem z ní tak zmatená,že jsem nevěděla jestli to povmě chce, nakonec to ale všecko dobře dopadlo :)
FOTO: http://katyn.rajce.idnes.cz/29.3.2008_ZZO/
                                                                                                                                                                                                                                                                         
Únor 2008 začínáme znovu chodit na cvičák, je tam úplně jiná skladba psů...jupí...noví kamarádi.... na konci března jsou zkoušky, nevím co to je, nechápu to, ale panička s tím souhlasí....co teď asi bude následovat?? Snad ne vojna :)
                                                                                                                                                                                                                                                                       
13.10.2007 Poslední štěňátko odchází do nové rodiny. Bude se nám po vás stýskat, broučkové :) I po těch nočních budíčcích... teď je tu takový nezvyklý klid ...
                                                                                                                                                                                                                                                                        
V říjnu jsme si našli byt Brně a tak se zase stěhujeme zpátky, v Kuřimi bylo moc namyšleno :) a draho :)
                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                            
17.8.2007 před polednem : A je to tady už mám první štěňátko....
Porod se táhnul asi do půl páté a narodilo se nám 12 krásných štěňátek
Jsou to pořádní lumpíci, ale jsou nádherní,mám 7 kluků a 5 holčiček, jsou zdraví a silní:)
                                                                                                                                                                                                                                                                         
18.6.2007 (pondělí) Konečně se to povedlo... vy nevíte co??? Tak já vám to prozradím... BUDU MAMINKA :)(: Ale to co tomu předcházelo.... no prostě komedie, v sobotu jsme byli u manžela, NO jménem Nero, byli jsme tam celý den, a prostě se nám to nepovedlo, já bych chtěla a on taky...ale asi ještě nebyl ten správný čas, seděla jsem si a lehala a vymýšlela samé pytloviny.... Nakonec to panička vzdala a jeli jsme domů, druhý den se na mě pokusili nacpat dalšího psa..copak si myslí, že koho mi vnutí toho budu chtít??? Byl strašně těžkej a veeeeelikej...zase nic.... No a do třetice všeho dobrého,že... Stavili jsme se u jednoho známého, co má také NO, jmenuje se Kenny. A tak se nám zadařilo. Při svázání jsem začala být histerická a tak mě panička držela,abych si neublížila. Je to jasné, budou štěkátka :) Vy ale vlastně nevíte proč je chceme,že??? Ne že bychom byli nějak nedočkaví, ale bylo to ze zdravotních důvodů...Hodně trpím na falešnou březost a začaly se mi dělat pod strukama cystičky a tekla mi ze struků krev... na veterině se nás ptali,jestli jsme už měli mimča a že by to mohlo pomoct. Tak a mimi jsou už na cestě :) To je ale švihák, co?
                                                                                                                                                                                                                                                                          
Duben 2007 s paničkou se stěhujeme do Kuřimi a tak cvičák prozatím končí, uvidíme co se naskytne dál ...
                                                                                                                                                                                                                                                                          
Říjen 2006 začínáme chodit na cvičák v Brně, prý abych se moc neflákala a měli jsme nějakou aktivitu :) hahaha :) Docela se tam ale pokaždé těším, mám tam spoustu kamarádů, se kterými si pořádně zaběhám a pak večer padnu do pelechu a spím jak zabitá :)
                                                                                                                                                                                                                                                                          
Tak tohle byla naše smečka ještě začátkem roku 2007, na fotce zleva Jessinka, Terezka, moje maličkost a vpředu Niki. Terezka byla moc nemocná, měla rakovinu kostní dřeně, která jí začala dělat neplechu i jinde po tělě a nakonec jsme ji museli nechat utratit, protože ložisko, kde se ta rakovina našla celé prasklo a Terezka nám málem vykrvácela, přijel veterinář a píchnul jí injekci.... bylo to moc smutné, ale ještě smutnější bylo, že Jessinka nechtěla jíst a hledala ji...nakonec spolu strávili celý život. Nikdo nepředpokládal, že Jessinka vydrží déle, protože přeci jen byla starší,už se téměř nepohybovala a byla také nemocná... Dva týdny po Terezce umřela Jessinka :(
Máme vás rádi holky naše a koukejte nás z toho psího nebíčka hlídat.

Babička nemohla unést samotu a tak si brzy pořídili další štěňátko. Jeli si pro ni do Kopidlna k Jičínu a pojmenovali ji také Tereza.
                                                                                                                                                                                                                                                                          
Červen 2005 Doma už si zvykli na to, že jsem prostě jejich a berou mě už za vlastního psa. Chodím s paničkou občas hrát softball a na procházky, u kotců jsou nějaké problémy mezi lidmi,ale teď si tím kazit náladu nebudem,ne???
                                                                                                                                                                                                                                                                         
17.12.2004 (pátek) Dojeli jsme s mými lidmi do Hradce Králové k nádraží,... panička tu ještě není :( voláme jí a ona říká, že je v hale... uf, to je tréma, budu se jí líbit?..... Už ji vidím, jde k nám, vykládají nás všechny z kufru auta, abychom se prošli po travičce. Sklání se k nám a Bylinka k ní běží a chce ji mazlit a já nevím co dělat... Jsem mnohem menší než mí sourozenci a vytlačují mě od ní. Dvojnozí spolu mluví, podávají si nějakou knížečku a nějaký lísteček a za chvíli mě s mojí novou paničkou nechali o samotě.....ale pomoc...ona mě chce asi umačkat, co se to děje? Prohlíží si mě a zjišťuje, že jsem asi kříženec...co se bude dít??Zatím to moc neřeší... Jak to na mě volá? Darshi??? co to jako má být?Já jem přece Ajda...a tak si dělám co chci a na její volání nereaguju dokud to nevzdá a nezavolá na mě jménem. Jdeme na nádraží, je tu moc dvojnožců a vypadá to, že mě pošlapou... Tak to ne, já takhle dál nejdu, snaží se mě přemluvit, ale já jsem jak zarytá. Bere mě do náručí a jde se mnou k takovému velikánskému plechovému monstru.... Co to dělá??? To nemyslí vážně, že se mnou chce dovnitř??? Tak to ne! Já se sežrat nenechám.... No co ale zmůžu? Už sedíme vevnitř, sedím na klíně, obraz za sklem se začíná pohybovat a já pomalu usínám.
                                                                                                                                                                                                                                                                         
Budíček??? Jak dlouho jsme jeli??Venku je tma a my jdeme cizími ulicemi až domů. Hned ve dveřích panička zrychlí a schovává mě do pokoje... její kluk..asi brácha kouká pěkně vyvaleně a vrhá se ke mně a panička mi mizí za dveřmi. Slyším hlasy, mluví v jiné místnosti o tom jak bylo ve škole a tak.... To snad není možné... On tu o mě nikdo neví? Mám se snad schovávat? Najednou se otevírají dveře,stojí v nich paní, kterou ještě neznám a říká : Co to tady je??? Moje panička se snaží zachránit situaci, ale osoba je zjevně rozzuřená, říká,že tu nezůstanu a odchází pryč..... Panička nemá dobrou náladu, snad se na mě nezlobí :) je tu ještě jedna fenka, jmenuje se Niki a je to kříženka jezevčíka, vrčí na mě...však počkej, já ti dám až budu větší!

Šly jsme mě s paničkou ukázat k babičce a dědečkovi a dědeček rovnou řekl, co si to panička přitáhla domů za....... no ani to nebudu říkat....pěkně mě urazil, ale mají tam nové kamarádky :) nemají mě moc rádi, jmenují se Terezka a Jessinka a jsou NO. Terezka je Jessinky dcera, Jess na mě pořád štěká a tereza vrčí,když si s ní chci hrát :( Škoda...třeba se umoudří.
                                                                                                                                                                                                                                                                          
Je zhruba konec ledna a my jsme doma od té doby jen minimálně, jezdíme tam na víkendy, ale teď se pro zmírnění vzteku snažíme jezdit jinam. Už bydlím v kotci sama, ale ze začátku jsem bydlela 3 týdny na intru a chodila do školy.... klidně bych pokračovala, ale prý to tak dál nejde. Už poslouchám na své nové jméno, panička to na mě vymyslela chytře, říkala mi i Ajdo i Darshi a teď už po Ajdě nezbylo nic. Začínám se učit nové věci a taky se mě snažili naučit štěkat, byl to ale boj :) já prostě nechápala,co po mě chtějí a oni na mě ňafali...
Panička, amatér, nevěděla, co je zkratka SO(skotský ovčák) a už vůbec nevěděla co to znamená.... No když jí to řekli, byla zaskočená, ale zamilovala si mě a tak jsme zůstali spolu i přes to, že chtěla přeci jen trošku něco jiného :) prý mě už nedá z ruky.
                                                                                                                                                                                                                                                                   
Je čvrtek, 16.12.2004 ještě jsem v Olomouci, kde jsem se narodila,kdy to vlastně bylo?...Už vím... v říjnu, bylo to na svátek Elišky, takže 5.10.2004 , pojmenovali mě Ajda, sestřička byla Ashley a bráška Bylinka :) No, ale k současnosti :) zítra pojedu k nové paničce a doufám,že mě bude mít ráda, ona totiž ještě ani nevím, že vlastně nejsem čistokrevný NO... no uvidíme, jaká bude :)